Letos uplyne sto let od smrti autora pomníku K. H. Borovského | Kutnohorské listy

Letos uplyne sto let od smrti autora pomníku K. H. Borovského

Jméno Josef Strachovský dnes už málokomu něco řekne. A přesto se jedná o autora jedné z dominant Kutné Hory, pomníku Karla Havlíčka Borovského. Slavnostního odhalení nejznámějšího díla kutnohorského rodáka se roku 1883 zúčastnilo čtyřicet tisíc lidí! ……………………………………………………………….

Josef Strachovský se narodil 19. dubna 1850 v Kutné Hoře jako syn truhláře. Absolvoval reálku, kde se mimo jiné pod vedením profesora Zvěřiny věnoval kreslení. Na další umělecké studium ale nemohl pomýšlet, protože se musel na přání otce vyučit truhlářem, aby mohl pokračovat v rodinném podniku.
Výtvarné nadání ale nakonec převážilo. Strachovský vstoupil na čtyři roky do učení k pražskému řezbáři Janu Kášovi a o rok později se s pomocí bratra přihlásil na mnichovskou akademii. Byl zcela bez prostředků, škola jej ale přijala bezplatně na základě předložených prací.  Se životními náklady mu pomáhalo stipendium 15 zlatých týdně od dr. Františka Stáně a příspěvky od kutnohorských přátel.
Po návratu byl přijat do dílny Bohuslava Schnircha, se kterým mimo jiné spolupracoval na výzdobě Národního divadla.
Později se osamostatnil, přičemž jeho první známější zakázkou byla pamětní deska Jana Rokycany pro rokycanskou radnici (1881). V dalších letech se velmi proslavil pomníky Karla Havlíčka v Kutné Hoře a bratranců Veverkových v Pardubicích. V roce 1890 se podílel na výzdobě hlavního paláce Jubilejní výstavy. Přitom onemocněl revmatismem a na dva roky musel přerušit práci. Zemřel 9. července 1913 v Praze.

Pomník „Na starém kriminále“
Na celonárodní slavnosti za účasti čtyřiceti tisíc lidí byl slavnostně odhalený 26. srpna 1883 pomník Karla Havlíčka Borovského v Kutné Hoře. Byl to vůbec první Havlíčkův pomník v Čechách. Strachovský, který Havlíčka nikdy osobně nepotkal, si byl vědom velké odpovědnosti vůči široké veřejnosti a zejména pamětníkům. Všemožně sháněl staré portréty, tvořil modely a předváděl je ve svém vinohradském ateliéru postupně více než sto lidem. Pomáhali mu i Miroslav Tyrš a Josef Václav Frič. Práce byla obtížná, Strachovský na základě podnětů několikrát přepracoval model a podoba se stále neshodovala. Vše nakonec vyřešil starší občan z Kutné Hory, který kdysi Havlíčka osobně znal; po zapracování jeho připomínek se již všichni další shodli, že socha je věrnou podobou. Charakteristický vzdorný postoj s jakoby výhružně vztyčenou paží byl nápadem Miroslava Tyrše. Další problém nastal s povolením; záměr odpůrců, zcela jeho stavbu zmařit, sice nevyšel (proti zákazu se postavil i předseda vlády Eduard Taaffe), ale místo původně plánovaného náměstí před soudní budovou musel být umístěn na volné ploše nazývané „na starém kriminále“, pro kterou se příliš nehodil rozměry ani kompozicí. (To se ale vyřešilo později, kdy byl prostor přeměněn na park). Model pocházel od Strachovského, provedení z hořického pískovce od bratrů Ducháčkových, finance byly získány celonárodní sbírkou. Pomník si získal takovou slávu, že byl v následujících letech hojně kopírován, často i bez vědomí autora. Autorizované kopie si objednal například pražský Žižkov, ale i Chicago, kde socha dodnes stojí nedaleko akvária a planetária u Michiganského jezera.

(zdroj Wikipedie, red. upraveno)

.
[nggallery id=95]

.