Mandrage: Akustické turné jsme chtěli udělat jinak, než ostatní kapely a teď hrajeme divadlo! | Kutnohorské listy

Mandrage: Akustické turné jsme chtěli udělat jinak, než ostatní kapely a teď hrajeme divadlo!

Kapela Mandrage vyrazila na počátku letošního roku na akustického turné. Za čtrnáctiletou existenci kapely je to poprvé, co se na podobné turné vydala. Koncertu reflektující historii kapely se dočkají i Kutnohořané, Mandrage zahrají v Městském Tylově divadle 1. dubna od 19. hodin.  

.
Nedovedete-li si Mandrage v “divadelní” roli představit, napoví vám video nabízející sestřih ze začátku turné, které Mandrage zveřejnili.

.
Nemohli jsme si odpustit, abychom kapelu nevyzpovídali z prvních dojmů, které z akustického turné mají.

Jaký jste měli pocit, když jste poprvé stáli před publikem v úplně jiné roli, než na klasických koncertech?
Před prvním představením jsme byli všichni strašně nervózní. Ten koncert se od našich standartních vystoupení dost liší, mimo to je i hodně technicky náročný, je tam spoustu věcí, co se mohou pokazit. Takže když jsme poprvé vylezli na jeviště plzeňského divadla Alfa, vnímali jsme jenom intenzivní třas. Ale během koncertu jsme se postupně všichni uvolňovali a pocity, které jsme prožívali při závěrečném potlesku vestoje se snad ani nedají popsat. Radost, úleva, únava, všechno dohromady. Radost asi dominovala.

Co vám nová zkušenost dává do budoucí tvorby?
To se ještě ukáže, zatím máme co dělat, abychom všechny nové podněty nějak vstřebali. Rozhodně je to pro nás velká škola v komunikaci s publikem a v nějakém přirozeném vystupování. Tyhle věci nám nikdy moc nešli, je to pro nás docela výzva. A taky jsme se asi naučili pracovat s hostujícími muzikanty. Je to spousta novinek, ale hrozně si to užíváme.

Co jste se při akustickém turné naučili?
Myslím, že jsme se naučili pracovat s hudbou o něco citlivěji než doposud. Zkoušíme být tišší, pracovat s dynamikou. Snažíme se víc pracovat s atmosférou a zanechat co největší zážitek. Je otázka, jestli jsme se tohle nějak naučili, spíš se to pořád učíme, rozhodně nás ale tohle turné ve vývoji nějakým způsobem posunuje.

Na tomto turné je s vámi na podiu velké množství lidí. V čem je to jiné?
Je to skvělý pocit, mít za sebou takovouhle hudební masu. Žene vás to dopředu a zvedá ze židle. Je to ohromná síla, když spustí smyčcový Aristo quartet, dechové trio a vokalistky. Zároveň to take dodává trochu nervozity. Aby celý ansábl běžel jako hodinky, nemůžeme si nikdo dovolit jakkoli zapochybovat, nebo třeba jen podle nálady prodloužit nějakou pasáž v písni. Je to opravdu velká zkušenost a skvělý zážitek.

Přibližte, jaké jsou vaše předchozí zkušenosti s divadlem. Vyzkoušeli jste si někdy v minulosti hrát v divadelním představení? Jaké to bylo?
Náš klavírista František byl na gymnáziu přesvědčený, že půjde na DAMU, jezdil po Čechách a po Slovensku po recitačních festivalech a soutěžích, hrál v několika amatérských souborech… Mates i Víťa v divadle de facto vyrostli, jejich rodiče tam pracují odnepaměti. V divadle navíc máme i zkušebnu. Prostě máme divadlo rádi.

Čí byl vlastně nápad takového pojetí turné? Byla tato koncepce jasná od začátku, nebo to byl spíše zdlouhavý proces?
Myšlenka akustického hraní nám zní v hlavě už dlouho. Chtěli jsme to však postavit jinak, než ostatní kapely a využít možností I dalších akustických nástrojů, aranží skladeb a divadelních prostorů. Výsledkem je skoro až divadelní představení. Byl to asi nejzdlouhavější proces, který jsme v kapele zažili.

(tz)

.