„Sedlec – příběh podivuhodného místa Kutné Hory“ je název nové knihy kutnohorského památkáře, historika umění a vysokoškolského pedagoga Aleše Pospíšila, která čtenářům poutavou formou přiblíží dějiny lokality, plné velkolepých vzmachů i pádů, uměleckých děl i tragédií, ztrát i obnov.

.
„Základním stavebním kamenem knihy, která se počátkem prosince objeví na knižních pultech, se stala expozice Proměny kláštera v Sedlci. V prostorách areálu Philip Morris ČR a.s. je k vidění již druhým rokem a u široké veřejnosti vyvolává velice pozitivní ohlasy. Je totiž koncipována jinak, než běžné expozice a využívá počítačových vizualizací a rekonstrukcí architektury. To byla hlavní inspirace i pro novou knihu. Na přípravě podkladů se podílela také řada odborníků, kteří se historií Sedlce zabývají dlouhodobě: Například památkář Jan Žižka, archeolog Filip Velímský nebo statik Vít Mlázovský,“ uvedl Aleš Pospíšil s tím, že odborné podklady se staly výchozím bodem pro to, aby dějiny Sedlce, jakožto lokality starší než Kutná Hora, byly čtenáři představeny zcela originální formou.
„Při tvorbě osnovy knihy jsem přemýšlel, jak jí strukturovat, protože dějiny Sedlce ve své dlouhé historii nejsou jen o klášteře. Od zrušení kláštera uběhlo už dlouhých 230 let a místo žije dál, a to také velice zajímavým způsobem až do současnosti. To je první změna oproti dosavadním pojednáním o Sedlci, která obvykle končí zrušením kláštera“, dodal autor.
Další změnou oproti publikacím zaměřeným na historii a architekturu je samotná literární forma nové knihy. Čtenáři budou mít příležitost vydat se po časové ose, sledovat vývoj a proměny místa spolu s průvodci nejpovolanějšími.
„Prvním z nich je mnich Antoň, který do Sedlce přichází s prvními cisterciáky a stává se svědkem dějinných proměn až po zrušení kláštera v josefínských dobách. Pomyslnou kroniku po něm pak na začátku 19. století převezme tabáčnický mistr Antonín, který příběh dovede až do současnosti,“ popisuje Aleš Pospíšil.
V publikaci autor vyšel ze skutečných příběhů zaznamenaných v kronikách. Jedním z nich je například přepadení kláštera Kutnohořany v roce 1309 nebo skandál posledního sedleckého opata, který z kláštera utekl s jakousi dívkou a cennostmi a v Německu přestoupil na luteránskou víru. V knize nenajdete žádné nudné a popisné pasáže. Když chce autor knihy sdělit, jak například vypadala sedlecká katedrála po vyplenění husitskými vojsky, jsou tu publikované názorné 3D počítačové vizualizace nebo ilustrace historické architektury.
„To tvoří další rozměr nové knize – na bohatém obrazovém materiálu je přímo založena. Autorem vizualizací je grafik Jiří Gregor, architektonické ilustrace ztvárnil Jiří D. Dostál, fotografie, které přibližují mnoho zajímavých detailů staveb, jsou dílem Jiřího Podrazila“, podotkl Aleš Pospíšil a připomněl, že podobná souhrnná publikace o dějinách tohoto významného místa, doposud chyběla.
Kniha je rovněž originálně graficky zpracována, a to kutnohorským grafikem a výtvarníkem Jiřím D. Dostálem a vychází v české a plně anglické mutaci v překladu Jindřicha Bartoně. Použita byla dále řada historických materiálů z celkem šesti archivních nebo muzejních institucí. Slavnostní křest se uskuteční 9. 12. od 19.15 hodin v GASK. Knihu vydala Nadace Kutná Hora – památka UNESCO za finanční podpory společnosti Philip Morris ČR a.s. v rámci oslav 20 let zápisu Kutné Hory na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. K dostání bude v kutnohorských knihkupectvích U Stříbrného groše na Palackého náměstí a Kosmas na Komenského náměstí.

Monika Pravdová, Obzory Kutnohorska
.

Aleš Pospíšil Sedlec 2015

 

.

Zavřít menu