Bude v Kutné Hoře prestižní univerzita? | Kutnohorské listy

Bude v Kutné Hoře prestižní univerzita?

Kutnohorská rada města doporučila zastupitelstvu schválit členství ve Spolku za zřízení Mezinárodní Univerzity Svatého Prokopa v Kutné Hoře. Kutná Hora by se tak mohla stát desátým členem týmu, který intenzivně pracuje na vzniku prestižní školy. Ta by do Kutné Hory mohla přivést až čtyři tisíce studentů a stamilionové investice.

Kutná Hora je živá učebnice architektury. Má ideální podmínky pro výuku oborů souvisejících s architekturou a památkovou péčí, které dosud nebyly adekvátně využívány.

„Památková péče nemá jednotnou metodiku vzdělávání. Neexistuje obor, který by komplexně připravoval studenty pro práci v tomto odvětví,“ poznamenal předseda výboru Spolku za zřízení Mezinárodní Univerzity Svatého Prokopa v Kutné Hoře Miloš Philipp Štrajt. V první fázi by univerzita měla mít tři fakulty: Fakultu památkové péče, Stavební fakultu, Fakultu aplikovaných společenských věd, které by vyučovaly deset oborů. Podle předsedy výboru spolku bude vznik univerzity financován ze soukromých zdrojů. „Výše investic záleží na tom, jestli do nich zahrnete provoz univerzity, majetek, přestavbu. V otázce budování univerzity se ale bavíme v řádu deseti miliard,“ naznačil a pokračoval: „Jelikož budujeme univerzitu a ne jen jednu vysokou školu, nechceme skončit jen u deseti oborů, myslíme si, že jsme schopní na nových myšlenkách postavit širokospektrální vzdělání. Určitě ale nebudeme cílit na medicínu a práva. Rádi bychom vyučovali Evropany, univerzita by neměla mít sídlo jen v Kutné Hoře, ale domlouvám se s partnery v Polsku a Německu. Máme představu, že první dva ročníky se budou učit v Kutné Hoře, další dva v Polsku a další dva v Německu.“

Úplná výuka na univerzitě v Kutné Hoře by se neměla rozeběhnout dříve než za tři roky. „Byli bychom ale rádi, aby škola začala fungovat už v září 2016. Ne ovšem ve formě vysoké školy, ale začínáme nadstavbovými prestižními programy ve formě kurzů, které budou později přetransformovány do postgraduálního studia,“ plánuje Miloš Philipp Štrajt, podle kterého spolek v současné době usilovně pracuje na akreditaci školy: „Budujeme evropskou univerzitu, zatím nevíme, jestli bude akreditována u nás, v Polsku nebo Německu. Záleží na tom, jak se státy domluví mezi sebou.“ K myšlence vzniku univerzity podle Miloše Philippa Štrajta výrazně přispěl Bořek Šípek. „Právě ten nás propojil se starostou Martinem Starým,“ řekl.

„Při přípravě univerzity pracuji jako občan, kterému jde o to, aby se Kutná Hora pozvedla,“ zdůraznil Martin Starý (Kutnohorská změna). „Vysokou školu bychom v Kutné Hoře omladili a hlavně také navýšili populaci města, protože počet obyvatel Kutné Hory klesá,“ připomněl Martin Starý a doplnil: „Studenti oživí město, podniky, kulturní život. Samozřejmě univerzita pomůže zaměstnanosti, nemůžu ovšem zapomenout na prestiž minimálně v rámci Evropy.“

Bořek Šípek propojil nejen Martina Starého a Miloše Philippa Štrajta, ale oba také s Karlem Smejkalem. „S Bořkem Šípkem jsme založili první sociální síť pro architekty na světě Inspireli,“ představil Karel Smejkal projekt, který s Bořkem Šípkem spustili v květnu 2015. „Součástí této sítě je talentová soutěž. Vyhledáváme mladé, talentované architekty a studenty,“ doplnil a pokračoval: „Podařilo se nám v prvním ročníku získat podporu pětačtyřiceti univerzit z pětadvaceti zemí světa. Stali jsme se jednou z největších soutěží pro architekty na světě. Bořek Šípek mi v té době řekl o nápadu univerzity a že by byl rád, aby byla propojena se světem architektury, který vytváříme tak, aby to mělo smysl.“

Na výuce by se měla podílet světová špička architektů, v současné době je v týmu Inspireli zhruba třicet architektů z celé planety. „Od Japonska, Číny, Arménie, až po Ameriku, Mexiko, Kanadu a další,“ vypočítal Karel Smejkal. „Připravujeme druhý ročník soutěže, která zasáhne sto států a očekáváme účast kolem deseti tisíc studentů,“ naznačil Karel Smejkal a dodal: „Díky rozsahu naší soutěže jsme schopní přivést do Kutné Hory ty nejslavnější architekty světa, aby se podíleli na výuce na univerzitě.“

 

Deset oborů, které by univerzita chtěla nabízet jako první

1) Památková péče se zaměřením na nemovité kulturní dědictví
2) Památková péče se zaměřením na movité kulturní dědictví
3) Správa památkových objektů
4) Management památkových objektů
5) Architektura se zaměřením na ochranu, trvalou udržitelnost a rozvoj památkových objektů
6) Aplikovaná ekologie se zaměřením na trvalou udržitelnost kulturní krajiny a historických parků a zahrad
7) Stavitelství se zaměřením na údržbu, rekonstrukce a dostavby památkových objektů
8) Urbanistika a rozvoj historických sídel
9) Dějiny umění
10) Evropeistika se zaměřením na kulturní dědictví

V první fázi by univerzita měla mít tři fakulty: Fakulta památkové péče, Stavební fakulta, Fakulta aplikovaných společenských věd.

(red)