Rada města na svém zasedání 4. února 2015 přijala usnesení, kterým zrušila usnesení z roku 2006 o pravidelném vyvěšování tibetské vlajky 10. března v rámci celosvětové kampaně „Vlajka pro Tibet“. Kampaň vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.

.
Důvodem k rozhodnutí radních je obava, že by připojení města mohlo ohrozit navázání styků s potenciálními čínskými investory.
„Rozhodnutí bylo těsné, ale respektujeme samozřejmě výsledek hlasování rady,“ podotkl místostarosta Josef Viktora.
Kutná Hora se účastnila mezinárodní kampaně „Vlajka pro Tibet“, která vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu, od roku 2006. Město se tak připojilo ke stovkám obcí, měst, městských částí a magistrátů v České republice.
„Radní hlasovali a rozhodli, jak rozhodli. Taková je demokracie. Bohužel v souvislosti právě s tímto tématem trochu hořké slovo. Za sebe ovšem musím říct, že historické události v Tibetu považuji za likvidaci jedné významné světové kultury a výsledek hlasování Rady mne mrzí. I já však musím ctít rozhodnutí většiny,“ zdůraznil kutnohorský starosta Martin Starý.

Vlajka pro Tibet
V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zdecimována v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2015 si připomínáme 56. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů.
Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet byl od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média.

(jok)

.

Zavřít menu