Vlašský dvůr v sobotu představí novou expozici s názvem „Královská mincovna“

V sobotu veřejnost poprvé nahlédne do nové expozice v kutnohorském Vlašském dvoře. Návštěvníkům se představí jako „česká centrální banka středověku“. Jedním z lákadel je i edukativní animace, která vznikla rozpohybováním slavné Kutnohorské iluminace. ……………………………………………….

Hlavním cílem expozice je zprostředkovat domácím a zahraničním návštěvníkům tohoto místa poutavý a pestrý příběh dějin objektu, který se dá bez nadsázky nazvat „českou centrální bankou středověku“, přiblížit návštěvníkům jeho fungování a představit finální produkt složitého přerodu stříbrné rudy v minci – Pražský groš. Expozice je rozdělena na tři tematické okruhy: dějiny stavby, proces výroby mince a Pražský groš.

Oživlá iluminace
Návštěvník se nejprve seznámí se stavebním vývojem objektu, rekonstrukční podobou v době jeho největší slávy ve středověku i v období úpadku na konci 19. století. Tuto představu zhmotňují dva architektonické modely osvětlené zevnitř. Proces přípravy a výroby mince v objektu představí edukativní animace, která vznikla „rozpohybováním“ postav vyobrazených na známé Iluminaci z konce 15. století, jejíž originál je uložen v GASKu. Návštěvníkovi se poutavou formou poodhalí poněkud záhadně znějící termíny, jako např. „farfule“ či jaké výrobní procesy se odehrávaly v prostorech tehdy nazvaných „Prenárna“, „Kernárna“ nebo „Gysárna“. Průvodcovský okruh (prohlídka bude vždy doprovázena výkladem školeného průvodce), zakončí povídání o významu finálního produktu mincovny – Pražském groši, v místnosti, která původně sloužila jako královská pokladnice. Pan pregéř je tu připraven návštěvníkovi názorně ukázat, jak probíhala vlastní ražba mince.

Klasika ustoupila modernímu pojetí
Nová expozice ve Vlašském dvoře není již klasická instalační expozice s exponáty na stěnách nebo ve vitrínách. Modely jsou umístěné ve volném prostoru, pro edukační animaci je vyčleněn zvláštní prostor „kinosálu“. Expozice plně využívá moderních vizuálních prostředků a technologií, jako je velkoplošná obrazovka nebo LED diodové osvětlení. Autorem expozice je historik umění a kutnohorský památkář Aleš Pospíšil, např. autor projektu Zmizelá Kutná Hora (www.zmizelakutnahora.cz). Architektonické řešení navrhl architekt Miroslav Vavřina, žák profesorky Evy Jiřičné a autor instalací v GASK. Výstavní grafiku realizoval grafik Jiří D. Dostál a edukační animaci studio KLUCIvespolek, známé v kutnohorském prostředí filmem Splendissima basilica o dějinách sedlecké katedrály. Odbornými poradci expozice se stali Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze a Jan Žižka z Národního památkového ústavu v Praze. 

Expozice byla realizována za finanční podpory Města Kutná Hora a společností Skanska, a. s., a Metrostav, a. s.
Záštitu nad expozicí převzal guvernér ČNB Miroslav Singer.

(red)

.