Rozhovor: O historicky prvním zimním závodě Spartan race s Michalem Pavlíkem

Warning: Illegal string offset 'width' in /var/www/kutnohorskelisty/public_html/www/wp-content/themes/newspaper/loop-templates/content-single.php on line 29 Warning: Illegal string offset 'height' in /var/www/kutnohorskelisty/public_html/www/wp-content/themes/newspaper/loop-templates/content-single.php on line 29

Antický chrám z třiceti tun ledu byl svědkem doběhu více jak dvou tisíc tří set závodníků do cíle jedinečné zimní verze terénního běhu Spartan race. V náročném terénu pod Chopkem se mezi běžci ze sedmnácti zemí neztratilo ani sexteto borců z Kutné Hory. O závodě jsem si povídal s tím nejúspěšnějším, Michalem Pavlíkem.

.
Spartan race je překážkový závod, který má několik druhů co se týká vzdálenosti a počtu překážek. V Čechách se běhá od roku 2013, na Slovensku začali o rok dříve. Na konci ledna letošního roku uspořádali v Nízkých Tatrách, ve skiareálu v Jasné, první zimní Spartan race na světě.

Michale, co si mám vlastně představit pod názvem Spartan race?
V Jasné šlo konkrétně o závod typu Spartan sprint, to znamená minimálně pětikilometrová trať a minimálně patnáct překážek. Abych byl přesný, pod Chopkem na nás čekalo 7,3 kilometrů, většinu trasy do kopce, po sjezdovce a v hlubokém sněhu. Na trase pořadatelé přichystali osmnáct překážek, ať už silových, balančních, rychlostních nebo i IQ. Celkové převýšení trati činilo 600 metrů. Význam prvního zimního závodu tohoto druhu podtrhla i osobní návštěva zakladatele Spartan Race, Američana Joe De Seny.

Z Kutné Hory vyrazila do Jasné šestice závodníků, jak jste se vlastně dali dohromady?
Tahle parta chodí společně na funkční tréninky Veroniky Muchové na kutnohorské Olympii. Známe se už dlouho a společně jsme se vyhecovali, že si závody Spartan Race zkusíme. Musím říct, že vyrazit společně na závod je prostě paráda, užíváme si to nejen po sportovní stránce. A pohoda, která v týmu panuje, se samozřejmě pozitivně odráží i na našich výkonech.

Jak probíhal vlastní závod?
Začalo se v deset hodin, kdy odstartovala elitní kategorie mužů. Na nás přišla řada o půl hodiny později v první „otevřené“ vlně, tedy spolu s dalšími dvě stě padesáti závodníky. Hned na začátku jsme se s kolegou Michalem Zálabským spolu s dalšími třemi závodníky utrhli a už nás to hnalo dolů do potoka, pod mostek, na sjezdovku a vzhůru do prvních metrů náročného stoupání v hlubokém sněhu a po kamenech. A začaly první překážky. Plazení pod ostnatým drátem, přeskakování třímetrové zdi, tahání pytlů s pískem nebo třeba ručkování. Právě při ručkování jsem si vybral, naštěstí jedinou, slabší chvilku. Na konci, místo abych si ještě jednou přehmátnul, jsem se chtěl rozhoupat a skočit. Dopadl jsem ovšem před čáru a čekalo na mě třicet trestných „angličáků“ (dřep, klik, dřep a výskok, to celé třicetkrát). Potom už se mi běželo docela dobře až do cca dvou tisíc metrů nad mořem, odkud jsme začali opět klesat do cíle, který tvořil ledový antický chrám sestavený z téměř třiceti tun ledu.

Z kutnohorského sexteta ses ve startovní listině umístil nejvýše, těsně za první stovkou, vnímáš to jako úspěch?
Doběhl jsem sto druhý v absolutním pořadí, mezi více jak dvěma tisíci třemi sty závodníky, kteří dorazili až do cíle.  Byl jsem obrovsky překvapený a skutečně nadšený! Vloni na podzim jsem se rozhodl závodů Spartan Race účastnit a nebýt ve startovním poli jenom do počtu. Od prosince mě trenérka Verča Muchová připravuje i v rámci individuálních tréninků několikrát týdně a za dva měsíce jsme udělali obrovský kus práce. Až cestou zpátky jsem ve vlaku, při pohledu do výsledkové listiny, zjistil, že v naší vlně mě předběhli jenom dva Maďaři, což jsem opravdu nečekal. Sice jsem večer před závodem s velkou nadsázkou říkal, že jdu tu naší vlnu vyhrát, ale v tu chvíli jsme se tomu všichni smáli. Takže výsledek pro mě opravdu senzační.

Jak se zdá, Spartan Race tě drží a hned tak nepustí, kam bys to rád dotáhnul?
Rád bych pravidelně startoval v kategorii Elite, poprvé mě to čeká 2. května v Liberci.  Chci sbírat zkušenosti a pochopitelně se posouvat ve výsledkové listině stále výš. Kdo nemá velké cíle, nic nedokáže, takže jsme si je s trenérkou nastavili vysoké a podle toho makáme. Velkou výzvou letošního roku je například tzv. Ultra Beast, což je letos poprvé vypsaný závod na čtyřicet kilometrů a sedmdesát překážek, kterého bych se také rád zúčastnil.

Michale díky, přeji hodně dalších úspěchů a těším se, že si v květnu zase popovídáme po závodech v Liberci!

(jok)


Kutnohořané v cíli zimního Spartan sprintu v Jasné (SK)

102. Michal Pavlík – 1:20:44
326. Michal Zálabský – 1:31:04
831. Ondřej Kozák – 1:45:52
1257. Kateřina Martinková – 1:55:20
1260. Antonín Volenec – 1:55:21
2123. Michaela Vašková – 2:32:24

 

.