17. září byla v GASK zahájena výstava archeologických vykopávek, které byly provedeny v průběhu rozsáhlé rekonstrukce kutnohorské Jezuitské koleje. V roce 1998 získala objekt jezuitské koleje Galerie Středočeského kraje. Následovala velkorysá rekonstrukce pro výstavní účely a pro vytvoření restaurátorského a depozitárního zázemí. …………………………………….
Spolu s rekonstrukcí byl zahájen záchranný archeologický výzkum do té doby nepřístupného a tudíž nepoznaného areálu. Archeologický výzkum prováděl Ústav archeologické památkové péče středních Čech ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i. Výzkum proběhl ve dvou etapách. V první (1998-2005) byl prozkoumán interiér koleje, kromě severního křídla, dále severní a jižní nádvoří. Ve druhé etapě (2011-2012) byla zkoumána plocha budovaného parku, bastion, tzv. štábní dům a severní křídlo koleje.
Nečekané nálezy
Když záchranný průzkum před patnácti lety začínal, archeologové byli přesvědčeni, že nic staršího než z 18. století nenajdou. Sondy je ale vyvedly z omylu. „Čekalo nás veliké překvapení, a sice nález pravěké kulturní vrstvy, která je asi pět a půl tisíce let stará,“ popsal vedoucí průzkumu Jan Frolík.
Archeologickým výzkumem bylo získáno obrovské množství nálezů (cca 1500 beden), které dovolují detailní pohled do života horníků i měšťanů významného kutnohorského předměstí (před r. 1626), stejně jako do života jezuitské komunity (1626-1773) i armády (1773-1998). Jedná o zatím nejrozsáhlejší archeologický výzkum provedený v Kutné Hoře. Nejstarší doklady osídlení pocházejí z období kultury bolerázské (3500/3400 př. n. l. – pozdní doba kamenná/eneolit), kdy se na místě koleje rozkládalo výšinné sídliště. Ve 2. polovině 13. století vzniká v areálu pozdější koleje hornické pracoviště, spojené s dolem „Osel“. Zjištěny byly důlní šachty, šachty pokusné, dále kanálky přivádějící vodu, do míst, kde se vytěžená ruda propírala, dvě dřevěné stavby a jedna stavba kamenná. Zkoumané objekty doprovází četné koleje od vozů, dokládající rušný provoz. Pracoviště bylo po konci dolování převrstveno vrstvami hlušiny.
Unikátní prubířská pec
Po postavení městské hradby se areál ocitl mimo město. Vzniká zde předměstí „Na cechu“. Jeho význam vzrostl po založení chrámu sv. Barbory kolem roku 1380. Z předpokládaných 16 domů jich zjistil archeologický výzkum 10. Dochovaly se z nich především zděné sklepy s přístupovými schodišti, dále sklepy vyhloubené do spraše bez zděné konstrukce, spojující chodby (tzv. lochy), zděné skladovací sklípky, odpadní jámy a studna. Zčásti můžeme určit také řemeslo tehdejších obyvatel. V jedné usedlosti byly vyráběny z kostí a parohů různé užitkové předměty. Na jiné parcele byla částečně zachycena pec na pálení vápna. Nejzajímavější je nález keramických dílů velké prubířské pece z 16. století, dokládající, že se majitel přilehlého domu zabýval zpracováním stříbra. V našem prostředí je to zcela unikátní nález.
Po roce 1626 využívali areál jezuité. Jeden z předměstských domů přestavěli na provizorní kolej (dnes tzv. štábní dům). Od roku 1667 byla stavěna současná kolej. Poslední části byly dokončeny až kolem roku 1750. Po zrušení jezuitského řádu se kolej dostala do rukou armády, v nichž zůstala až do roku 1998.
Zpracování obrovského množství nálezů si vyžádá několik let. Výzkum přinesl zatím nejpočetnější doklady činnosti, které si středověkou Kutnou Horou spojujeme a která jí přinesla velké bohatství a rozvoj – o těžbě stříbra. Získán byl snímek každodenního života kutnohorských měšťanů ve 14. až 16. století, umožňující podrobný pohled na vybavení jejich domácností i provozovaná řemesla. Pominout nelze ani svědectví o využívání areálu jezuity a posléze armádou. Výstava v severním křídle Jezuitské koleje je tedy zatím jen malou ochutnávkou a drobným náhledem do historie nejrozsáhlejšího záchranného archeologického výzkumu na území města.
(tz, jok)
16. 9. – 30. 10. | ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PROSTORU JEZUITSKÉ KOLEJE A ZAHRAD. Prezentace výsledků archeologického výzkumu v areálu bývalé Jezuitské koleje.
Nebyly nalezeny žádné obrázky
.