Pozornost veřejnosti, ale i historiků a památkářů vzbuzuje obraz obnovený technikou frescco na fasádě domu č.p. 603 na Havlíčkově náměstí v Kutné Hoře, která se minulý týden poté, co bylo sundáno lešení, ukázala v plné kráse. …………………………………………………………………………………………………………………………………
Na ploše čtyřicet metrů čtverečních se znovu po desítkách let během pouhých dvou dnů na dům v těsném sousedství bývalého sídla králů navrátila malba, jejíž původ vyvolává otázky odborníků. Je skutečně dílem Mistra Mikoláše Alše? Dům č.p. 603, který je nyní v soukromém vlastnictví Kutnohořana MVDr. Lukáše Pánka a jeho rodiny, v minulosti neblaze proslul jako policejní vyšetřovna, později byl sídlem správy sociálního zabezpečení.
„Když se na mne majitel domu prostřednictvím architektů obrátil se záměrem dům opravit, pokusil jsem se je inspirovat fotografií jeho původní podoby, která se dochovala ve sbírkách Českého muzea stříbra a já o ní věděl již řadu let díky projektu Zmizelá Kutná Hora. Delší čas se nic nedělo, až se ozval restaurátor, že se do toho chtějí pustit. Vznikla pečlivě provedená studie, jejíž výsledkem je toto mimořádné dílo,“ chválil PhDr. Aleš Pospíšil z Národního památkového ústavu Praha, detašovaného pracoviště pro Kutnou Horu a Sedlec s tím, že k úplné rekonstrukci původní podoby fasády chybí ještě ukončující články na hlavní římse, a to čtyři vázy a korouhev ve vrcholu štítu.
Ani v historických pramenech nebylo zatím objeveno, kdy původní freska vznikla a kdy zanikla. Podle slov kutnohorského památkáře Aleše Pospíšila fasáda zřejmě vznikla někdy kolem roku 1903. Tato otázka se ještě stane předmětem samostatného výzkumu, stejně jako předpokládané autorství fresky Mikolášem Alšem. O tom je totiž přesvědčen akademický malíř a restaurátor Pavel Novák, který velkoplošný fasádový obraz obnovil. Nejprve musel vyrovnat potřebný úhel pohledu na dům, jak byl zachycen na černobílé historické fotografii. Potom postupně přenášel jednotlivé části obrazu, figury, hledal smysl v každém drobném detailu a snažil se porozumět poselství svého dávného předchůdce, který obraz vytvořil. Do přípravy projektu zapojil i svého syna Jonatana. Během zimních měsíců připravili šablony. Pomocí nich byla nakonec po náročných přípravách během pouhých dvou dnů za pomoci kolegů restaurátorů Petra Prokopce a Jany Jeráčkové, které si přizval ke spolupráci a také studentů převážně výtvarných škol, kteří měli na starosti pomocné práce, freska přenesena zpět na průčelí domu.
„Obrázků pro rekonstrukci jsem udělal nespočet. Obraz byl jednoznačně čitelný i na černobílé fotografii. Obešel jsem mnoho pražských domů, kde jsou kombinace sgrafita a malby, a nejen ty jejichž autorství se připisuje Alšovi. Našli jsme tu detaily a prvky typické pro jeho rukopis. Kudrlinky, zavinutce, figurální výjevy. Mikoláš Aleš schovával svůj podpis. Měl velice pěknou signaturu MA. Objevili jsme čtyři místa, kde vypadá, že je tato signatura začleněna do iluzivní architektury. Z osmdesáti procent se podle rukopisu dá předpokládat, že by to mohlo být Alšovo dílo. Nedochoval se však jediný dokument, který by to potvrzoval,“ konstatoval akademický malíř a restaurátor Pavel Novák.
„Z původního díla na měšťanském domě, který zjevně patřil nějakému bohatému majiteli, byly zachovány jen římsy a štuk v horní části štítu,“ dodal restaurátor, který při závěrečných retuších použil i prastaré technologie chemické přeměny plnotučného mléka použitého k ředění pigmentů retuší na vápenných omítkách v kasein.
Není ani přesně doloženo, kdy malovaná fasáda domu zanikla.
„Víme jen to, že v jednašedesátém roce, kdy byla v rámci prohlášení Kutné Hory za Městskou památkovou rezervaci pořízena fotodokumentace města, freska na domě už nebyla. Fasáda byla otlučena až na zdivo zřejmě někdy v padesátých letech,“ podotkl dr. Pospíšil a vysvětlil, že freska zobrazuje tři krále, za jejichž vlády byla Kutná Hora na vrcholu prosperity, a to Václava II., Václava IV. a Vladislava Jagellonského.
„S tím přímo souvisí i zpodobení tradičních hornických motivů v podobě havíře a pregéře “ poznamenal Aleš Pospíšil a dodal: „Jsme svědky návratu mimořádného díla, které nemá v Kutné Hoře, kromě již velmi zašlé malby na tzv. Šultysově domě u Morového sloupu, obdoby. Bez vůle a nadšení vlastníka domu i restaurátora, pečlivé přípravy projektu i náročné fyzické realizace, by se dílo nepodařilo.“
„Navrácení fresky na dům č.p. 603 na Havlíčkově náměstí v Kutné Hoře je obrovským přínosem pro město, které se bude mít zase čím chlubit. Proto také Komise památkové péče Města Kutná Hora podpořila obnovu původní fasády domu dotací z fondu regenerace,“ konstatovala Jana Jelínková z Oddělení regenerace památek Městského úřadu Kutná Hora.
„Dům jsme kupovali od státu víceméně kvůli tomu, že jsme tam chtěli udělat kancelář. Náhoda tomu chtěla a narodilo se nám miminko, takže jsme realizaci našeho záměru museli odložit. V rámci rekonstrukce jsem oslovil architekta Jakuba Fišera, kterému bych chtěl poděkovat. Od památkáře Aleše Pospíšila mi do mailu poslal fotografii původní podoby domu. Jediné, co k tomu napsal bylo: „To je pěkné, že?“ Zalíbilo se nám to. Myslíme, že je to jedinečné místo, které si zaslouží zvláštní péči. Takže jsme se do toho pustili. Velký dík patří akademickému malíři a restaurátorovi Pavlu Novákovi, na kterého jsme narazili bez předchozích zkušeností čistě náhodou. Myslím si, že jsme měli velké štěstí. Do díla se pustil s obrovskou vervou. Dík patří i Ondřeji Seifertovi a paní Jelínkové z odboru památek Městského úřadu Kutná Hora. Společnými silami na základě projektu od pana Nováka jsme požádali o spolufinancování Město Kutná Hora. Dalšími, komu bych chtěl poděkovat, jsou David Bína a Josef Tamchyna, kteří dělali neméně důležitou práci, spodní část fasády. Děkuji i své rodině, své ženě a malému Ondráškovi a Markétce, že mi to ukrajování z rodinného rozpočtu trpí a nepovažují za rozmar. V Kutné Hoře bydlíme a máme to tu všichni hrozně rádi,“ dodal majitel domu MVDr. Lukáš Pánek.
Monika Pravdová, Obzory Kutnohorska
.
Nebyly nalezeny žádné obrázky
.