Což to není hezká věc, že jsem z vůle boží švec? Takto si zanotoval v úvodu básně Moje píseň kutnohorský Hans Sachs – Josef  V. Pokorný – Pikulík. A proč Hans Sachs? Inu proto, že stejně jako známá postava Mistra pěvce norimberského, byl i on původně ševcem a zároveň také básníkem. …………………………………………………………………………………

Pátý Podvečer s regionální literaturou, který se uskuteční v kongresovém sále hotelu U Kata v Kutné Hoře v pondělí 24. června od 18 hodin, bude věnován této osobité postavě kutnohorské literatury.

Pokorný – Pikulík byl literárním samoukem. Prakticky celý dlouhý život prožil ve své rodné Kutné Hoře. Zde se 15. března 1842 narodil a zde také 2. února 1933 zemřel. Jeho dětství bylo neradostné – maminka mu brzy zemřela a záhy nato i  nevlastní matka. Jeho otec byl ševcem a ševcovské řemeslo se mělo stát osudem i pro jeho syna. Skutečně se u otce vyučil a ševcovině se věnoval do svých dvaatřiceti let. Dvakrát se mezitím pokusil verpánek opustit, chtěl se dát na vojnu, ale to mu nevyšlo. Srdce jej však táhlo i ke vzdělání, k četbě. A opravdu – díky úsilí, které tomu věnoval,  mohl od roku 1874 pracovat jako písař v kutnohorských advokátních kancelářích. Zároveň také přispíval do místního tisku a zapojoval se do bohatého kutnohorského kulturního a spolkového života. Jeho vztah k české literatuře začal vlastně už v dětství, protože v Kutné Hoře zažil jak Josefa Kajetána Tyla, tak také Karla Havlíčka Borovského, později i Jakuba Arbese. Na tyto osobnosti si později živě vzpomínal a jeho vzpomínky jsou důležitým svědectvím o tehdejší kutnohorské literární scéně. Na samotnou tvorbu J. V. Pokorného – Pikulíka měl vliv zejména Havlíček.

Pokorný – Pikulík patří do ruchovské generace. Psal milostnou i vlasteneckou lyriku, epigramy i divadelní hry. Cenné jsou zejména jeho satirické básně, které mají blízko k lidové poezii. První sbírku, „S troškou do mlýna“, vydal v roce 1890 a vysloužil si za ni pochvalu J. Vrchlického. V roce 1891 vycházejí „epigramické verše“ – sbírka Padavky. Protiklerikálně je zaměřen básnický pamflet Veselá historie o výpravě křižácké do Čech (1901). Před první světovou válkou bylo tomuto literátovi svěřeno správcovství městského sirotčince. Ten se nacházel v dnešní Poděbradově ulici. A v Poděbradově ulici také básník větší část života žil, a to v domě, který zároveň poskytl pro firmu svého zetě. Ano, tento dům se stal sídlem známé řezbářské rodiny Bekovy.

Pořad, který bude tomuto básníkovi věnován, slibuje opět bohatý program. Jeho nejvýznamnější součástí bude vystoupení známého a oblíbeného herce Stanislava Zindulky, který přednese několik Pikulíkových básní. Verše tohoto básníka si také oblíbila Lucie Nosová (Lucie Zhory), kutnohorská zpěvačka a kytaristka. Několik básní zhudebnila a zařadila do svého repertoáru. Její vystoupení na tomto Podvečeru tak samozřejmě nesmí chybět. O archiváliích z pozůstalosti J.V. Pokorného Pikulíka ve Státním archívu v Kutné Hoře krátce pohovoří dr. Helena Pospíchalová. V programu bude také ukázka ze vzpomínek F. Hampla v přednesu Miroslava Štrobla a opět projekce dokumentárního filmu o osobnosti a díle J.V. Pokorného – Pikulíka. Jako bonus pro návštěvníky pořadu bude v jeho závěru beseda s hercem Stanislavem Zindulkou.

Vladimír Císař

.

Zavřít menu