Ve středu 6. května se v refektáři Jezuitské koleje konala přednáška Mons. Václava Malého, titulárního biskupa marcelliánského a pomocného biskupa pražského. Tématem byl v dnešních dnech tolik diskutovaný muslimský svět a vztah mezi křesťanstvím a islámem.
.
.
Přednášce předcházela mše svatá v chrámu sv. Jakuba. Biskup Malý se po jejím skončení přesunul do Jezuitské koleje, kde ho uvítal početný zástup posluchačů. Hosta uvedla Kateřina Grenarová z kutnohorské římskokatolické farnosti.
Biskup Václav Malý navštívil ze zemí Blízkého východu Írán, Irák, Libanon a Súdán, v jednání s místními lidmi zdůrazňoval především to, že se k lidem musíme chovat jako k partnerům a naslouchat jim a později si na vše udělat svůj vlastní fakty podložený názor, nikoli přijet s předsudky, nepřipustit, aby se náš názor mohl změnit, a radit. Západ je v tomto ohledu velmi pyšný, především mezi obyvateli České republiky je velmi populární fakt, že nevěříme, že jsme ateisty. Toto ve světě nemá obdoby, víra je, především na Blízkém východě, trvalou a důležitou součástí života. Vedle náboženské identity muslimové vyznávají i sounáležitost s rodovou a kmenovou společností, v jejich očích je mnohem důležitější loajálnost k rodině než ke státní instituci.
V Evropě se lidé od náboženství odvrací a jeho projevy vytlačili do soukromí, přitom většina tradic uznávaných i v dnešním světě je křesťansko-židovského původu. Na jednu stranu je Evropa vyspělým kontinentem, který prosperuje na mezinárodním trhu, dosahuje velké úrovně vzdělání, na stranu druhou jsme však kontinentem duchovně chudým a prázdným.
Další otázkou, která se v souvislosti se vztahem křesťanství a islámu nabízí, je výklad Bible a Koránu a samotná podstata náboženství. Zatímco Bible není jednolitá, ale čtenář musí pravý význam slov pochopit, Korán je chápán jako člověku doslova zjevené slovo Boží. Z toho vychází i názor mnoha lidí, kteří vnímají islám jako násilí, protože i v Koránu se o násilí píše. Chápání Koránu má v tomto ohledu dvě rozdílné cesty – pro část lidí jsou to jasně daná pravidla, která se musí aplikovat v každé situaci, pro jiné pouze fakta, která je ale třeba chápat v historických souvislostech a pro řešení aktuálních problémů hledat jinou cestu. Dle slov biskupa Malého je klíčem ke správnému výkladu Koránu vzdělání – čím více vzdělaný muslim, tím jasnější pro něj Korán je. Rozdíly bychom našli i v podstatě obou náboženství – v křesťanské víře Bůh vstupuje do dějin a má velký vliv na historické události. Náboženství islámu je založeno na poslušnosti a Alláh do historie nevstupuje. Toliko k obecnému vnímání obou náboženství. Důvodem pro současnou situaci, která ve světě nastává, ovšem rozhodně není válka mezi křesťanstvím a islámem, ale vnitromuslimská válka mezi dvěma větvemi muslimů, dalo by se říci, i mezi státy Blízkého východu, Saúdskou Arábií a dalšími státy sunnitů a Ázerbájdžánem a Íránem – státy šíitů. Svou roli zde hrají mocenské boje, válka o ropu, rozpory na poli ekonomiky. Muslimové se snaží vyrovnat se stále vzrůstajícími nároky globalizace a postmoderním přístupem okolního světa. Tento fakt předávají média okolnímu světu značně zkresleně. V mnoha případech pouze „plují“ po povrchu problému a pracují s tím, že lidé zapomínají. Zesměšňování muslimské víry je špatné a absolutně není na místě, a přestože existuje svoboda slova, každé slovo by mělo mít své hranice slušnosti a respektu k ostatním lidem.
Chápat islám jako teror a věřit všem novinovým článkům pochybného charakteru není nejlepší cesta k získání lepších znalostí o náboženství, které k nám stále více proniká a stává se součástí západní kultury. Přednáška biskupa Václava Malého nám umožnila vytříbit si své názory na tolik diskutovaný islámský svět a pomohla nám chápat ho v širších souvislostech, nejen starým zakořeněným názorem, že co muslim, to terorista.
Martina Veberová, studentka Gymnázia Jiřího Ortena
.