NTS to je minimalistický název pro kapelu složenou ze tří velkých jmen: Nejtek, Tichý, Smetáček. Jmenovaná trojice se představí kutnohorskému publiku ve čtvrtek 18. dubna od devíti hodin večer v kutnohorském klubu Česká 1. Více o muzikantském seskupení označovaném také jako „perverz-jazz-punkové trio“ se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Vyjmenovat, kde všude členové NTS působili a působí, by vydalo na celý článek, proto jen stručně: Klavíristu a skladatele Michaela Nejtka můžete znát například z kapely Davida Kollera nebo jako komponistu tvořícího pro orchestry Berg a Agon, ad. Kontrabasista Petr Tichý je součástí řady hudebních projektů jdoucích napříč žánry. Mimo jiné mezi ně patří jazzová tělesa jako například Marek Novotný Quintet, či mezinárodní uskupení Alvik. Štěpána Smetáčka můžete vidět za jeho nedobytnou hradbou bubnů na pódiích společně s Wanastowejma Vjecma, Alešem Brichtou, ad. nebo obklopeného svým orchestrem snů (The New Orchestra of Dreams). Jakýkoli popis hudební produkce tohoto tria by byl nepřesný, proto raději nechávám tuto charakteristiku na samotných tvůrcích.
Souhlasíte s označením perverz-jazz-punkové trio, kterým je „ocejchována“ vaše kapela na bandzone?
Nejtek: Jsem z principu proti jakýmkoli nálepkám, ale tato je vtipná a kombinuje v sobě významy, které jsou pro mne důležité. Pervers – nikoli ve smyslu čehosi zvráceného, ale převracení významu, nečekané souvislosti, obrácení poměru „vysokého“ a „nízkého“ umění a podobně. Punk – vyjádření směřující bez okolků přímo k cíli, bez servítků, zároveň smysl mého zacházení s elektronikou. Jazz – svoboda, možnost kombinace nekombinovatelného, noty a improvizace atd.
Smetáček: Označení, nebo spíše zařazení, je pro nás kámen úrazu. Nejspíš v tom trojsloví něco chybí. Chybí tam toho vlastně hodně, ale leccos je tím naznačeno. Ale nevím, jestli bych nebyl překvapen, kdybych na kapelu tohoto označení vyrazil bez předchozí znalosti. A jestli bych s ním potom souhlasil.
NTS Trio: zleva Tichý, Nejtek, Smetáček
Všichni máte krom NTS ještě další pole působnosti. Co se vám na tomto projektu nejvíc líbí? Je to pro vás jeden z mnoha vedlejších projektů, nebo je to ten hlavní?
Nejtek: Duchovně bezesporu hlavní. Splněný sen. Pro mě osobně koexistence skladatele a interpreta v jedné buňce. Nejsvobodnější, tudíž nejvnitřnější vyjádření. Bez ohledu na těžkosti provozního rázu.
Tichý: Na NTS se mi nejvíce líbí, jak je – všemi a vždy, přijata a zpracována bez jakýchkoli předsudků každá nová myšlenka, především hudební, ať už je pudová, nebo intelektuální, ať už to pouhý výkřik, nebo složitá kompozice. Neopomíjet žádný takový impuls, ctí NTS s perverzní důsledností. Není-li pro mě NTS nejhlavnější, pak je pro mě v současnosti určitě
nejdůležitější!
Smetáček: Hlavní je říše poloh a možností vyjádření. To, jak střídáme komponované pasáže s improvizací je nesmírně svobodné a osvěžující. To, jak kombinujeme vážnost s humorem, jsem nikde jinde nezažil. A to, jak mě berou ti dva, N a T, je jako sen. NTS je zcela mimo můj běžný hudební život, něco mimořádného. Žádná pravidla tu neplatěj, ani ty silniční.
NTS není žádný novorozenec; už jste vydali dvě desky, tu druhou „Permanente Frustration“ dokonce na vinylu, internet je plný pozitivních až nadšených recenzí, v nichž se často objevují slova jako „neotřelé“, „inspirující“,“ netradiční“. Jak si vysvětlujete tyto reakce, myslíte si, že česká hudební scéna postrádá avantgardní/ alternativní přístup? Je u nás tento přístup vůbec žádán?
Nejtek: Složitá otázka. Zkusím stručně – česká scéna (myšleno už třeba od 19. století) byla vždy z principu konzervativní, což bylo dáno mnoha okolnostmi (např. i polohou, bezpečí uprostřed české kotliny atd.). Avantgardní přístupy byly spíše výjimkou. Dnes je slovo „avantgarda“ prázdným pojmem, historicky zařazeným, pořad se mi ale zdá, že někteří kritici zoufale hledají náznaky čehosi jiného, nového, „alternativního“… jen to nové (nová myšlenka) bohužel často zaměňují s technologicky novým, tedy už zítra starým. Proto mě „avantgardní“ přístup vlastně nezajímá, zajímá mě pravdivé a svobodné vyjádření napříč „styly“, historií, myšlenkami, přístupy.
Tichý: Nadšené ohlasy chápu jako rezonanci posluchačů s naším naladěním a upřímností.
Smetáček: No, ona je ta hudba úžasná, dech beroucí, do jiných sfér beroucí, nespoutaná. Taky o tom někdo napsal, že jsou to nepoužité úseky hudby z nějakého ujetého filmu. Já nevím, co je česká hudební scéna. Ale vím, že český posluchač víc než jiný vyžaduje více méně to, co už zná, co mu něco připomíná. Odlišnost překáží. A se vkusem je na tom taky dost blbě…
NTS, čtvrtek 18.4. ve 21:00, klub Česká 1.
.