Haldy na Kaňku jsou stále předmětem jednání za účasti vedení města Kutná Hora. I vzhledem k častým dohadům a nejasnostem, kdo má být hlavní osobou zodpovědnou za celou problematiku, se vedení města snaží stále hledat možnosti, jak předejít ovlivňování zdraví občanů, především na Kaňku.
Největší riziko zde tvoří kontaminovaná půda těžkými kovy a především arsenem. Haldy jsou pozůstatky po staré hornické a hutní činnosti, která v Kutné Hoře probíhala už od 13. století. Počátkem roku 2016 byly osloveny instituce, které se zabývají těžbou, případně sanací po důlní činnosti. Konkrétně jsme oslovili Český báňský úřad, Českou geologickou službu a Českou inspekci životního prostředí Praha, která je kompetentní a řeší záležitosti v souvislosti se zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě. Bohužel vzhledem k historickému ukládání tohoto těžebního odpadu, nemohou městu Kutná Hora se sanací zákonně pomoci a byli jsme odkázáni pouze na dotační titul výzvy z Operačního programu Životní prostředí. Výsledkem jednání na odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí je podání žádosti o dotaci na „Analýzu rizik znečištění pocházejícího z těžebních odpadů v lokalitě Kaňk“. Díky rizikové analýze bychom mohli žádat dotace na sanaci ekologických zátěží z vyhlášených dotačních titulů. Město Kutná Hora má k dispozici Analýzu rizik z roku 2003, která už podle nových metodických pokynů Ministerstva životního prostředí není uznatelná. Jen škoda, že nebyla nikdy použita jako výchozí krok k následným opatřením již v minulosti.
Schůzka proběhla i u pana hejtmana Středočeského kraje Ing. Miloše Petery. Požadujeme jak finanční pomoc Středočeského kraje, tak i legislativní pomoc při řešení celé problematiky. Jednání směřují i na vydané Usnesení Vlády České republiky č. 538/2002. Tehdejší přednostové okresních úřadů Kutná Hora a Kolín měli přijmout opatření, aby nebylo možné využívat právnickými ani fyzickými osobami materiál ze starých hald pro záměry, při jejichž realizaci by mohlo docházet k poškozování životního prostředí. Podle legislativní analýzy, kterou město Kutná Hora nechalo zpracovat v březnu 2016, tento úkol nepřešel na starosty obcí. Vláda České Republiky totiž nemůže tyto představitele samosprávy přímo úkolovat. V zásadě není možné uplatňovat kategoricky odpovědnost města Kutná Hora za stav včetně požadavků na realizaci nápravných opatření na svoje náklady. Dle ministra životního prostředí, zmíněné usnesení vlády žádný úkol týkající se případné revize stanovených opatření nestanovilo. Ze sdělení Ministerstva vnitra rovněž vyplývá, že orgány obcí se při výkonu samostatné působnosti nemusí řídit usneseními vlády vůbec a v případě výkonu přenesené působnosti nemohou usnesení vlády orgánům obcí ukládat povinnosti. Navíc s pracovníkem Ministerstva vnitra jednáme o možném vydání Obecně závazné vyhlášky, která by omezovala manipulaci s kontaminovanou zeminou. K tomu potřebujeme stanovisko Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví, které jsme zatím neobdrželi. Z předběžných jednání však vyplývá, že zpracovat tuto vyhlášku nebude jednoduché, ne-li zcela nemožné. Vyhláška by totiž překračovala zákonná ustanovení jiných zákonů, např. Stavebního zákona, nebo by porušovala či omezovala práva na užívání soukromého vlastnictví.
Finanční pomoc přišla z Ministerstva průmyslu a obchodu. Díky ekologické dotaci, kterou Ministerstvo nabízí z přijatých finančních prostředků z roční úhrady z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů, jsme našli jedno z opatření. Podali jsme žádost na „Sanaci odvalu dolu Kuntery v k.ú. Kaňk“ a v lednu 2016 jsme obdrželi oznámení o přidělení ekologické dotace ve výši 4 760 tis. Kč na období 2016-2018. Začátkem června jsme obdrželi finanční prostředky ve výši 710 tis. Kč, které budou použity na studii proveditelnosti, geodetické práce a prováděcí projekt na sanaci odvalu dolu Kuntery u silnice směrem na Libenice. Zbytek financí pro letošní rok bude použit na úpravu prostoru a hrubé zemní práce. Cílem je eliminace ekologických rizik a rizik ovlivňující zdraví obyvatel dle požadavků orgánů na ochranu veřejného zdraví, a to především na těchto dvou haldách. Princip řešení je stabilizovat narušený svah úpravou jeho sklonu a stržením nestabilní hrany svahu, zarovnání a zhutnění svahu, zakrytí upraveného svahu, stabilizace paty svahu pro eliminaci sjíždění a vyplavování materiálu na komunikaci. Součástí opatření je oprava zaneseného silničního příkopu podél sanované části odvalu. Projekt bude respektovat požadavky hygienické služby i hodnotu odvalu jakožto montánní památky. Realizace projektu je plánovaná pro rok 2017 s dokončením v roce 2018.
Díky Krajské hygienické stanici Středočeského kraje v rámci běžného hygienického dozoru vznikla počátkem roku 2016 studie hodnocení zdravotního rizika obyvatel lokality Kutná Hora-Kaňk. Byly odebrány vzorky vlasů a moči u obyvatel žijících na Kaňku, kde se stanovil obsah arsenu, kadmia, olova a antimonu. Zajistilo se také ověření expozičních cest kůží, dýcháním a zažívací cestou příjmem doma vyprodukovaných zelenin a vajec. Výsledky prokazují, že vyšetření obyvatelé jsou exponováni anorganickému arsenu, který je i v rozpustné podobě.
Doporučení pro obyvatele dle studie Krajské hygienické stanice:
1. Zabránit vnášení půdy do domu.
2. Častý úklid vysavačem, nejlépe s praním vzduchu a vytření na vlhko. Utírání prachu na vlhko.
3. Snížit výměru nezpevněných, prašných ploch, které by mohly být zdrojem znečištění. Závažnou kontaminaci prostředí může způsobovat kromě výstavby objektu k bydlení i výstavba bazénů zabudovaných pod povrch terénu. Po provedení nutných terénních pracích co nejrychleji zajistit odhalenou zeminu proti roznosu.
4. Pokud analýza kontaminace půdy prokáže přítomnost těžkých kovů – nepěstovat zeleninu, jen květiny a pozemky zatravnit.
5. Nechovat slepice, pokud nebude vyloučena analýza kontaminace půdy, kde slepice hrabe.
6. Chovat mazlíčky jen doma, nebo pouze venku. Před pobytem v domácnosti zvířata umýt či otřít končetiny.
7. Nenarušovat kompaktní povrch hald a odvalů.
8. Po práci, sportu nebo hře v místech, kde dochází k přímému kontaktu se zeminou, dbát zvýšené hygieny a převlékat se do domácího oděvu.
9. Nepoužívat k hygieně, zalévání nebo do bazénu vodu z místních studní, pokud nebyla vyloučena přítomnost rozpustného arsenu a dalších prvků.
10. Vyloučit pohyb dětí na rozkrytém povrchu hald, nevnášet materiál z hald do domácnosti.
Haldy by proto měly zůstat pod stálým vegetačním klidem a v žádném případě nesmí být manipulováno se zeminou. Pravidelnými kontrolami hald bylo zjištěno, že haldy jsou na převážné části území nenarušeny, porostlé lesem či přirozeným travním pokryvem na vrstvách půdy. Největší problém tvoří dvě rozkryté haldy směrem na Libenice – odvaly dolu Kuntery a Šafary, kde dochází k erozi svahu. Dle informací od České geologické služby jsou tyto odvaly v evidenci rizikových opuštěných úložných míst. Těchto míst je v České republice 14, z toho 8 na Kaňku.
Doporučujeme obyvatelům Kaňku řídit se doporučeními uvedenými na oficiálních stránkách města Kutná Hora – sekce Městský úřad/Problematika těžkých kovů.
Závěrem lze konstatovat, že i přes všechna zjištění, město Kutná Hora nepochybilo a snaží se být v celé problematice aktivní.