Komponovaným pořadem věnovaným Marii Kučerové Herbstové vyvrcholila 31. ledna v Základní umělecké škole v Kutné Hoře výstava, která tuto kutnohorskou rodačku a skladatelku připomenula.
Úvodního slova se ujala ředitelka školy Kateřina Fillová, která poděkovala pedagogům a žákům, kteří komponovaný pořad připravili. Poděkovala rovněž Jaromíru Procházkovi za zapůjčení dokumentů o Marii Kučerové Herbstové, které byly od loňského listopadu součástí výstavy v 1. patře školy.
Marie Kučerová Herbstová se narodila v Kutné Hoře 20. 2. 1896 a zemřela 8. 6.1962. Její život a dílo při komponovaném pořadu představila učitelka ZUŠ Kutná Hora Zuzana Chalupová, poté už prostor patřil ukázce z tvorby Marie Kučerové Herbstové, na kterém se podíleli žáci školy.
Více na FB Základní umělecké školy Kutná Hora ZDE, kde jsou i krátké hudební ukázky z komponovaného pořadu.
pra
MARIE KUČEROVÁ – HERBSTOVÁ
Marie Kučerová – Herbstová, nenápadná žena z našeho města, se zde narodila 20. 2. 1896 a zemřela 8. 6. 1962. Zanechala po sobě pozoruhodný tvůrčí odkaz jako zakladatelka dětských oper. Dětská opera tvoří zvláštní kapitolu v dějinách hudebně dramatické tvorby. Ale nejen to je důvodem naší vzpomínky…
Cesta naší skladatelky k celoživotnímu cíli nebyla jednoduchá ani snadná. Na konzervatoři vystudovala klavír, dirigování a v letech 1911–1915 dokonce skladbu u Vítězslava Nováka; oba poslední obory nepatřily k typicky ženským. Přesto byla načas dirigentkou ve Švandově divadle, a ještě před tím učitelkou na hudební škole v Táboře.
V polovině dvacátých let se vrátila do rodného města a rozvinula bohatou učitelskou činnost, ostatně metodiku vyučování klavírní hry studovala již na konzervatoři u Adolfa Mikeše.
Neustálý styk s dětmi i specifický tvůrčí zájem vyvolaly u skladatelky Kučerové – Herbstové chuť ke kompozici dětské opery Broučci, která pak měla premiéru v kutnohorském Tylově divadle 26.4. 1936. Toto téma nejprve zpracovala v klavírních skladbičkách Broučci (1923) a Broučínkovy melodie (1931). Rozsah práce na této dětské opeře byl úctyhodný – dramatizace Karafiátovy předlohy, nácvik i dirigování díla, organizace zájezdů do Kolína, Čáslavi, Jihlavy a Chocně. Roku 1938 pak vytvořila baletní hudbu na motivy hry A. Kučerové – Fischerové Když hračky oživnou.
Je pravda, že tehdejší život Kutné Hory byl, zvláště kolem divadla, neobyčejně živý, především díky místním ochotníkům. Za všechny připomeňme jen učitele Josefa Pírka, který též režijně uvedl Broučky. Vrcholným úspěchem tohoto díla bylo jeho nastudování v pražském Komorním divadle a rozhlasové provedení pod taktovkou Karla Háby. Po válce zazněla opera znovu v režii Pírkově, dirigoval Jaroslav Francl.
K další dětské opeře si M. Kučerová – Herbstová napsala libreto sama: Malý genius (Malý mistr 1938). Děj čerpá z mládí W. A. Mozarta a autorka chtěla vytvořit mládeži ideál a vzor. Mladého Mozarta a jeho sestru zosobňují sourozenci Bohuš a Anička; nalézt dětské představitele, kteří kromě zpěvu hrají i dobře na klavír a na housle bylo však krajně obtížné, ne však vyloučené. Nespornou kvalitu uměleckého záměru povyšují ještě citace Mozartovy hudby.
Ve výčtu děl následuje Uličník peříčko na libreto Vlasty Salačové, dětská zpěvohra s účastí několika dospělých nebo komutačních hlasů.
Toto pravděpodobně nejvýznamnější dílo skladatelky mělo premiéru roku 1948. Řídil je B. Prokop, režíroval znovu J. Pírko, kostýmy navrhla sama autorka. Tři představení doma a několik dalších v okolních městech dobře dokumentují výrazný úspěch, na který pamětníci vzpomínají ještě dnes. Dílo by mělo úspěch jistě i v současné době, je však otázka, zda by Kutnohorští dokázali realizovat tuto zpěvohru z vlastních zdrojů.
Na text kutnohorské učitelky Radikovské zkomponovala potom hru se zpěvy Zajíček Mucánek (1959). Poslední hudebně – dramatickou prací M. Kučerové – Herbstové jsou Tři tovaryši z roku 1960 podle pohádky E. F. Míška, kde pro poměrně složitý děj užívá autorka i mluvené slovo.
V autorčině díle mají významné místo i klavírní kompozice pro děti. Jsou povzneseny nad pouhou účelovost „aby děti měly co hrát“ a jasně dokazují odbornost skladatelského řemesla. Tyto skladby vycházely nejdříve v kutnohorském nakladatelství Česká hudba, např. Zimní nálady, Vánoční fantazie. Polku pro 30 prstů uvedl Pazdírek, u M. Urbánka vyšly skladby Kulihrášek, Hurvínek dětem, Broučci, O Palečkovi. Bylo by možno jmenovat i skladby další, např. smíšený sbor V zemi české patřil dlouho do repertoáru Pěveckého sdružení kutnohorských učitelů, dva melodramy aj., nejzdařilejší práce by se jistě měly vydat znovu, uplatnily by se jak skladby pro klavír, tak písně z dětských oper.
Marie Kučerová – Herbstová, jak dokazuje i jen krátká jubilejní vzpomínka, je příkladem jednoho z našich rodáků. Její umělecká činnost je o to cennější, že byla celá odevzdána v rodném městě. V tom by měla být inspirací také pro ty, kteří na tomto poli chtějí pracovat i do budoucnosti.
Josef Rut (Obzory Kutnohorska 4. 9. 2012)
