Původní barokní cely řeholnic v severním křídle kláštera sv. Voršily v Kutné Hoře budou po rekonstrukci sloužit k nájemnímu bydlení. Stěhování prvních nájemníků farnost očekává již od května. Vraťme se však zpět do historie kláštera, který podle slov kunsthistorika a památkáře Aleše Pospíšila patří mezi nejvýznamnější stavby českého vrcholného baroka.
Historie kláštera řádu sv. Voršily sahá do roku 1733
Autorem projektu kláštera sv. Voršily v Kutné Hoře byl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. „Stavba byla realizována v letech 1732–1743. Z velkolepého záměru s projektovaným kostelem na diagonále čtvercového půdorysu celého komplexu byla realizována pouhá dvě křídla. Kostel měl mít centrální dispozici s kopulí a dvouvěžové průčelí nasměrované k centru města: k radnici a Vlašskému dvoru. Do koutu stýkajících se křídel voršilského kláštera bylo zasazeno těleso půdorysně oválného schodiště obsahující v kopuli fresku barokního malíře Jana Karla Kováře, dodnes jeden z nejpůsobivějších prostorů českého dynamického baroka,“ uvedl Aleš Pospíšil a doplnil, že sestry řádu sv. Voršily, které začaly klášter užívat krátce po dokončení objektu, mohly po dlouhá léta vykonávat modlitby pouze v provizorních podmínkách, a proto si na přelomu 19. a 20. století nechaly k budově barokního konventu přistavět kostel, navržený významným architektem Friedrichem Ohmannem.
V klášteře sestry voršilky vybudovaly dívčí školu a penzionát
Sestry voršilky v klášteře vyučovaly, a to až do roku 1950, kdy musely konvent nedobrovolně opustit. „V září 1950 byl klášter v noci v rámci akce Ř Státní bezpečností vyklizen a sestry byly odvezeny do pohraničí,“ konstatoval Lukáš Provaz, kutnohorský kronikář, který má autentickou vzpomínku na tyto události od ředitelky tehdejšího gymnázia doktorky filozofie, sestry Terezity Kropáčkové: „Ihned jsem rozeslala telegramy, takže odpoledne si již rodiče přijížděli pro děti a starší se rozjížděly samy. Po půlnoci jsem se dostala do pokoje, který byl už zapečetěn. Po otevření za přítomnosti člena SNB jsem si shledala nejnutnější věci, ale ze svých knih z fakulty ani své rukopisy jsem si vzít nesměla. (…) Kolem 4. hodiny ráno o svátku sv. Václava dne 28. září 1950 jsme byly vyzvány, abychom nastoupily do připraveného autobusu. Nikdo nevěděl, kam budeme zavezeny. Některé sestry myslely, že na Sibiř. Žádná však necouvla. Za úplného ticha se autobus rozjel…“ (vzpomínku v plném znění zveřejníme na webu Kutnohorských listů). Jak připomenul Lukáš Provaz, v objektu pak sídlili v padesátých letech i vojáci, později tam byl archiv. „Objekt převzal Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze a ten na počátku 80. let realizoval obnovu vnějšího pláště. Po roce 1989 byla kontinuita ve využití objektu opět navázána a dnes v něm působí církevní gymnázium,“ dodal Aleš Pospíšil. Sestry voršilky se po restituci do kláštera vrátily v roce 1994.
V roce 2016 klášter zakoupila ŘKF – arciděkanství Kutná Hora
Klášter od sester voršilek zakoupila v roce 2016 Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora se záměrem využít celou budovu pro vzdělávání. Jak uvedla farnost v tiskové zprávě, prostory však těmto účelům legislativně nevyhovovaly a nájemní bydlení se nabízelo jako smysluplné a udržitelné využití prázdného křídla. Přestavba byla zahájena na začátku roku 2023. „Každý z nás hledáme prostor k životu tady na této zemi. Když se jedná o místo k bydlení, pečlivě zvažujeme, kde budeme trávit svůj čas, kde budeme odpočívat či spát. Díky unikátní přestavbě vznikly v centru Kutné Hory krásné byty, které v sobě snoubí jedinečnou duchovní atmosféru barokní budovy s moderními prvky odpovídající životu ve třetím tisíciletí,“ řekl Vladislav Brokeš, arciděkan kutnohorské farnosti. Farnost představila 20 bytů a ateliérů o velikosti 1 + kk, 2 + kk a 3 + kk v rámci dne otevřených dveří v polovině dubna.
M. Pravdová
