Vánoce, vánoce přicházejí, šťastné a veselé… Nastalo období adventu. A taky doba stresu, že v práci vše nestihneme dokončit včas. Obav, zda všechno potřebné stihneme nachystat i doma. Podle průzkumů se prý v pořadí stresorů Vánoce řadí hned za živelní pohromy. Ale proč?
.
Od pradávna přeci konec roku přinášel naprosto přirozený útlum lidské činnosti. Stejně jako se příroda ukládala k zimnímu spánku, tak i sami lidé zvolňovali tempo. Respektovali přirozený chod věcí a pracovali jen ve dne. Ne tak ovšem my. Čím víc se den zkracuje a konec roku blíží, tím jsme hektičtější a nervóznější, uspěchanější a vynervovanější. Co kdybychom pro změnu letos alespoň trochu ubrali? Co když nebude na vánoční tabuli tucet druhů cukroví, ale jen pár? Co když nebude vše úplně perfektní a bez vady, ale přesto kolem nás zavládne neskutečně příjemná a velebná sváteční atmosféra? Ve světě jsou právě teď v pohybu miliony lidí, kteří bojují o holé přežití. A s vizí aspoň o něco lepší budoucnosti denně riskují životy své i svých dětí. Proti nim se přeci máme fajn, žijeme si tu v klidu a míru. Tak proč se vlastně každoročně stresujeme? Zkusme být letos v pohodě a v klidu. Všichni si to zasloužíme. Šťastné a veselé vánoce!
Zuzana Moravčíková, místostarostka
.