V listopadu letošního roku si kutnohorské Městské Tylovo divadlo bude připomínat 80. výročí slavnostního otevření. V jedenáctidílném seriálu Miroslava Štrobla vás provedeme historií uplynulých desetiletí. Postupně tak budete mít možnost z jednotlivých částí vytvořit kompletní publikaci o kutnohorském divadle, které dnes patří mezi technické památky české architektury. 

V následující, již sedmé části našeho seriálu, vstoupíme do závěrečného období jeho stavby a nahlédneme do atmosféry příprav k slavnostnímu otevření. Bylo pochopitelně koncipováno ve velkém stylu, ale do posledních chvil mu předcházely některé nejasnosti, ne-li, tak říkajíc, zmatky, mimo jiné také kolem data vlastních slavností.

Času je zoufale málo
Podvysocké listy ze dne 5. února 1933 zveřejnily snímek téměř dokončené novostavby, doprovázený textem: Tylovo divadlo v Kutné Hoře je již stavebně dokončeno a pracuje se jen na v nitřním zařízení. Divadlo bude patrně otevřeno k 28. říjnu 1933. To datum mělo svojí logiku. Bylo dnem 15. výročí vzniku Československé republiky, což by připravovaným velkolepým oslavám dodalo punc téměř celonárodní slavnosti. Proč se tak nestalo se dnes můžeme jen domýšlet. Další překvapení nás čeká při čtení zápisu ze schůze výboru pro slavnostní otevření divadla ze dne 3.října 1933. V závěrečném bodě 3 se dočteme: Jednáno o celkovém programu oslav a usneseno projednati toto definitivně, až bude známo přesné datum otevření divadla. Zdá se až nepochopitelné, že při vší preciznosti práce výboru a předpokládaném rozsahu připravovaného programu se ještě pouhých pět týdnů před slavnostním dnem členové výboru nedohodli o přesném datu. Bylo přece nutno včas pozvat špičkové představitele tehdejšího politického a kulturního života, mezi nimiž na prvním místě samozřejmě nesměl chybět první československý prezident T. G. Masaryk, ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš, velvyslanec Jan Masaryk, ministr vnitra Dr. Dérer a další desítky, ba stovky významných osobností. Co jméno, to celebrita, řečeno dnešními slovy. Jak pro očekávané hosty zajistit ubytování, dopravu i další společenský servis ? Času je zoufale málo a bleskové kontakty, tak samozřejmé v našem století, jsou ve 30. letech století minulého čirou utopií. Je třeba jednat a to co nejrychleji.

Dostavte se, pokud možno, v tmavém šatě…
A tak je do zasedací síně Vlašského dvora svolána společná schůze vedení města, Družstva pro postavení Tylova divadla, ochotnického spolku TYL i všech organizátorů připravovaných oslav. V jejím závěru  je definitivně rozhodnuto a slavnostně potvrzeno, že …slavnosti otevření Tylova divadla budou rozvrženy na sobotu a neděli 11. a 12.listopadu 1933. Týdeník Prokůpkův kraj ze dne 3. listopadu tato data ve svém obšírném článku nejen potvrzuje, ale přidává i další podrobnosti. Ještě obšírněji se otevření divadla věnuje Hlas demokracie a ve vydání, které vyšlo 11.listopadu zveřejňuje podrobný popis oněch dvou slavnostních dnů. Ocitujme alespoň výběr z rozsáhlého textu, který v sobě nese dobový patos připravovaných dnů: Slavnosti jsou rozvrženy na sobotu a neděli 11. a 12.listopadu 1933. Žádáme, aby po oba tyto dny byl každý dům ozdoben československou vlajkou, nebo praporem v barvách národních. Nechť tyto prapory jsou symbolem radosti občanů, že právě naší generaci bylo dopřáno otevříti zlatý Tylův stánek a že všichni občané Kutné Hory dovedou si vážiti památky slavného rodáka, národního buditele a tvůrce čsl. státní hymny Josefa Kajetána Tyla. V sobotu 11. t. m. bude o 9. hod. zahájena v Zemské průmyslové škole výstava památek po Jos. K. Tylovi a našeho ochotnického divadelnictví … téhož dne bude odpoledne uspořádán na Palackého náměstí promenádní koncert. Po koncertu seřadí se všechny spolky a korporace města Kutné Hory na Masarykově náměstí. Odtud vyjde lampiónový průvod do ulice Tylovy, kde bude zavěšen  vavřínový věnec na rodném Tylově domě… od ulice Tylovy postoupí průvod Riegerovou třídou k novému Městskému Tylovu divadlu, kde promluví prof. Jos. Hnídek o významu divadla pro naše město. Po jeho řeči předá starosta města Jar. Bouška spolu se sdružením stavitelů Tylova divadla představitelům kutnohorského ochotnického spolku TYL slavnostní klíče od nové budovy.       V neděli 12. listopadu 1933 shromáždí se žáci všech škol, veškeré spolky a úřady před Prozatímním divadlem na předměstí Žižkov. Odtud vyjde slavnostní průvod, v jehož čele bude vezena busta našeho slavného rodáka J.K.Tyla, aby byla slavnostně vnesena do foyeru našeho Tylova divadla. Následovati bude slavnostní matinée, při němž budou předneseny zdravice našich významných hostů a proveden scénický obraz od kutnohorského básníka Rudolfa Krupičky ku poctě J. K. Tyla.
Program slavností byl opravdu bohatý. Byla vydána příležitostná razítka na známky, pamětní medaile, pamětní odznaky, zajištěna sleva na železnici pro přespolní návštěvníky, atd. Vyvrcholením pak bylo slavnostní představení hry J. K. Tyla Jiříkovo vidění v nastudování členů kutnohorského ochotnického spolku Tyl. Zájem o účinkování v tomto vpravdě historickém představení byl mezi početným členstvem spolku obrovský a tak bylo nastudováno ve dvojím obsazení a bylo uvedeno v neděli odpoledne a večer. Pořadatelé k pozvánkám na pozvánku k představení nezapomněli vložit půvabnou poznámku: K zahajovacímu představení Tylova divadla v Kutné Hoře dostavte se pokud možno v tmavém šatě (páni).

Opona se otevírá
A tak novotou zaplněné hlediště Tylova divadla přivítalo jak bezpočet významných osobností, tak nadšenou kutnohorskou veřejnost. Poprvé se otevřela opona před odpoledním a následně večerním slavnostním představením. Opět nechyběly projevy, mezi nimiž se do paměti všech přítomných zapsal výrok tehdejšího starosty města, který oficiálně předal péči o Tylovo divadlo do rukou kutnohorského ochotnického spolku s tím, že budovu divadla budou užívat sice bezplatně vůči městu, jakožto majiteli této cenné nemovitosti, ale budou nést na svých bedrech povinnosti ekonomického zajištění veškerých provozních nákladů. To vše na padesát let následujících, tedy – počítáme-li dobře, do roku 1953. V tom okamžiku nikdo netušil, že za pouhých dvacet let bude všechno jinak.
Ale o tom až příště…

Miroslav Štrobl 

Nebyly nalezeny žádné obrázky

.  

 

Zavřít menu