Průzkum a dokumentace starého důlního díla v areálu hřbitova Všech svatých, které se připomenulo propadem v roce 2012, bylo o víkendu 8. a 9. listopadu hlavním úkolem výzkumného týmu. V areálu hřbitova se v deštivou nevlídnou sobotu 8. listopadu sešli členové kutnohorského Hornického spolku Barbora, České speleologické společnosti a Národního památkového ústavu, který byl zadavatelem průzkumu, financovaného z propagace památek UNESCO. Dokumentace bude předána také Ministerstvu životního prostředí. „Součástí průzkumu je spolu s mapovým zaměřením také 3D dokumentace,“ řekl Ivan Kozák z Hornického spolku Barbora.
Ještě předtím, než se novodobí havíři spustili do temných hlubin země, aby zdokumentovali stvol jámy, v jakém je stavu, v jaké hloubce se nacházejí rozrážky do bočních chodeb původního středověkého díla a v jaké hloubce se nachází voda, bylo nutné prověřit bezpečnost vstupu do podzemí. Již v minulosti byly v důlním díle zjištěny vysoké koncentrace hladiny CO2. Jak uvedl Petr Zeman z Hornického spolku Barbora, po odkrytí poklopu jámy byl rukávem do podzemí vháněn vzduch a ve vzduchu vycházejícím z dolu byly naměřeny hodnoty přes 3 procenta CO2. Bezpečný limit je jedno procento. „Kolegové sebou mají měřicí přístroje a neustále musejí kontrolovat úroveň hladiny CO2,“ konstatoval Jan Kavalír z Hornického spolku Barbora.
Tým na povrchu neustále komunikoval se dvěma kolegy, kteří se nacházeli v hlubinách země. Jedním z nich byl Petr Zeman, jednatel Hornického spolku Barbora, který oznámil, že vysílačka začíná mít slabý signál, a tak parťáci na povrchu řešili další varianty udržení komunikace. Od povrchu země jsou do pěti metrů vsazeny betonové skruže, pod nimi se již nachází jen původní skála, svislá štola, která s mírným náklonem pokračuje do hloubky 40 metrů.
Důlní dílo o sobě dalo vědět už v říjnu 2012, kdy se v areálu na hřbitově propadla část komunikace před jednou z hrobek. Otvor o šíři jednoho metru byl okamžitě zajištěn a na místo tehdy dorazili báňští záchranáři, archeologové, pracovníci důlní společnosti a další zainteresovaní. Spuštěním sondy byl tehdy pořízen videozáznam, který odhalil, že je to propad svrchní části zásypu středověkého horního díla. Odhalena byla zachovalá nezavalená svislá vstupní šachta do hlubin země.
Výsledky průzkumu důlního díla, které je součástí severního části grejfského pásma, přinesly další významné informace k počátkům těžby na Kutnohorsku. „Podařilo se nám odebrat vzorky dřeva k datování radiokarbonovou metodou a zdokumentovat všechny přístupné části díla. Zajímavé jsou především křesanice, stopy práce mlátkem a želízkem, které jsou v kutnohorském revíru vzácné. Vše zatím nasvědčuje středověkému stáří díla,“ dodal Ondřej Malina z Národního památkového ústavu.
Monika Pravdová
