Možné varianty řešení problematiky parkování v centru města i na sídlištích, hromadné dopravy, cyklistické i pěší dopravy a dalších záležitostí, které podstatným způsobem ovlivní dopravní situaci ve městě, by měl ukázat dopravní generel. Jeho zpracování se po řadě expertíz a společných jednání blíží do finální verze. K možným řešením v návrhu generelu dopravy města Kutné Hory se mohou vyjádřit i občané. Veřejné projednání se uskuteční 20. ledna od 16 hodin v Dačického domě, písemné připomínky je nutné zaslat nejpozději do 15. ledna.
Experti z ČVUT v Praze Fakulty dopravní, kteří generel pro město zpracovávají, se podrobně zaměřili na dopravu v klidu i v pohybu, a to v centru města i kutnohorských sídlištích. Rovněž se zabývali městkou hromadnou dopravou a tranzitní dopravou v Kutné Hoře.
Navrhují možná řešení vzniku parkovacích míst, ale i vytýčení tras pro cyklisty
Generel dopravy je komplexní strategický dokument v oblasti rozvoje městské dopravy, identifikuje hlavní problémy a potřeby obyvatel města a navrhuje možná řešení s výhledem do budoucnosti. „Hodnotí situaci na základě objektivních dat a navrhuje opatření k řešení problémů v parkování, dopravě, cyklodopravě a tak dále. Nabízí variantní řešení ke zlepšení situace ve městě,“ uvedl místostarosta Vít Šnajdr (Piráti) a podotkl, že navržená řešení nezohledňují majetkové poměry, vlastnictví. „Bude na městu vybrat ideální variantu na základě možností, skutečných potřeb občanů a navrhnout konkrétní opatření a jejich harmonogram,“ konstatoval Vít Šnajdr. Finální verzi dopravního generelu bude mít město k dispozici na konci března.
Občané města se mohou k návrhu dopravního generelu vyjádřit a vznést připomínky
„Před veřejným projednáním bude návrh generelu od 2. ledna vystaven k veřejnému nahlédnutí na internetové adrese Městského úřadu Kutná Hora https://mu.kutnahora.cz/mu/generel-dopravy-mesta-kutna-hora,“ řekla Pavlína Daňková z odboru regionálního rozvoje a územního plánování, která je koordinátorkou projednání návrhu Generelu dopravy města Kutná Hora, a dodala, že k projednávanému návrhu může každý uplatnit připomínky, náměty, návrhy, a to písemně do 15. 1. 2020 na adresu Městského úřadu Kutná Hora (kontaktní osoba: Pavlína Daňková), e-mailem dankova@mu.kutnahora.cz, prostřednictvím tel. 327 710 218, anebo přímo při veřejném projednání.
K vytvoření nových a legalizaci stávajících parkovacích míst přispěje zjednosměrnění ulic
„Z typického leteckého pohledu na část Lučanské ulice v Šipší je zřejmé, že zde denně dochází k opakovaným přestupkům zákazu stání na obousměrné komunikaci. Jde o známé neponechání dostatečně velkého prostoru vedle zaparkovaného vozidla, tedy 6 metrů na obousměrné komunikaci. Z obrázku je patrné, že se 9, respektive 12 vozidel zřejmě dopustilo přestupku zákazu stání,“ řekl Dobroslav Vepřek, člen pracovní skupiny pro dopravní generel a navázal. „Řešení takových přestupků je velmi obtížné, neboť na místě není bohužel zřejmé, které vozidlo parkovalo jako první, a které jako druhé. Není tedy nic překvapivého na skutečnosti, že zpracovatelé dopravního generelu (ČVUT) navrhují zjednosměrnit celé podobné lokality města tak, aby došlo alespoň k legalizaci parkování na jedné straně vozovky.“ Podle šířky vozovky, pak může být na jedné straně komunikace zřízen parkovací pruh pro podélné, šikmé a někde i kolmé stání vozidel.
—–
Na otázky odpovídali Martin Jacura, zodpovědný řešitel Generelu dopravy z ČVUT v Praze Fakulty dopravní, vedoucí Ústavu dopravních systémů a Jiří Čarský, člen pracovní skupiny řešitele zodpovědný za řešení organizace dopravy, cyklistickou dopravu a dopravu v klidu. Záměrem Generelu dopravy je zpracování základního dopravně – inženýrského dokumentu v oblasti rozvoje a udržitelnosti dopravy ve městě a nejbližším okolí, který navrhuje opatření a řešení v etapách s výhledem do let budoucích. Generel dopravy, který pro město Kutnou Horu zpracovává ČVUT Fakulty dopravní, bude strategickým dokumentem v oblasti dopravy navazujícím na územní plán města a zároveň bude tvořit závazný rámec pro všechny následující dopravní projekty a stavby v území. Jedná se tedy o strategický plán dopravní infrastruktury města, jenž bude obsahovat řešení koncepčních otázek v oblasti dopravy, dopravy v klidu, hromadné dopravy, cyklistické dopravy a pěšího provozu.
Největším problémem v centru města i na sídlištích je nedostatek parkovacích míst. Kolik parkovacích míst podle vaší studie chybí na kutnohorských sídlištích a v centru města?
Jiří Čarský: V rámci analytické části jsme provedli velmi podrobný průzkum dopravy v klidu ve všech zmíněných oblastech. Průzkum zjišťoval nejen bilanci parkovacích míst, ale i způsob jejich využívání. Na sídlišti Hlouška bylo identifikováno 546 parkovacích míst s tím, že nad to je nelegálně využíváno dalších 137 míst. Během dne se na sídlišti Hlouška vystřídalo 1278 vozidel. Lze konstatovat, že potřeba parkovacích míst je rozhodně vyšší, než jejich stávající počet. Přesné stanovení nezbytného počtu parkovacích míst je však velmi obtížné, jelikož části sídliště blíže k centru jsou využívané i návštěvníky centra, kteří zde svůj vůz odstaví a dále pokračují pěšky. Jako minimální počet chybějících míst lze předpokládat uvedených 137. Na sídlišti Šipší je nabídka 1 209 parkovacích míst, v rozporu s vyhláškou se využívá další 69 stání. Odhad počtu parkovacích míst, která v této lokalitě chybí, je velmi obtížný, protože část vozidel obyvatel sídliště parkuje také v přilehlé vilové čtvrti. Na rozdíl od Hloušky zde vyšší podíl představují vozidla rezidentů, a tak lze předpokládat minimálně 100 chybějících stání. V historickém centru má tato problematika zcela jiný charakter. Je nutné říci, že cílem Generelu je zde umožnit parkování zejména rezidentům a místním podnikatelům s tím, že ostatní uživatelé budou v možnosti zaparkovat v centru spíše omezováni (a jejich parkování zpoplatněno tak, aby odstavení automobilu v centru města bylo neatraktivní). Během průzkumu v centru bylo zjištěno 998 parkovacích míst, z nichž 666 dnes není vůbec zpoplatněno. Nad uvedený počet se využívá nelegálně dalších 186 míst. Průzkum také ukázal, že více než 150 míst zabírají občané dojíždějící do zaměstnání v centru města, vozidla rezidentů nepřesahují 600 míst. Naším cílem, s výjimkou rezidentů, je počet parkovacích míst snížit a zpoplatnit.“
Kolik by jich mohlo být vytvořeno? (prosím konkrétně např. v kterých místech)?
Jiří Čarský: V historickém centru se, a to včetně záchytných parkovišť, počítá s více než 1 200 parkovacími místy. Ve vlastním centru jich bude jen okolo 900, z toho okolo 350 doporučujeme vyhradit pro rezidenty bez výjimky. Na sídlišti Hlouška se podařilo nalézt velké množství parkovacích míst zejména díky efektivnímu využívání jednosměrných ulic a záboru části nehodnotné zeleně. Návrh předpokládá okolo 430 nových parkovacích míst vytvořených ze zatravňovacích dlaždic (z nichž 100 vznikne legalizací zmíněných již dnes nelegálně užívaných). Na sídlišti Šipší vznikne přes 400 nových parkovacích míst. V obou případech bez nutnosti výstavby parkovacích domů.
Kde by mohlo vzniknout záchytné parkoviště a s jakou kapacitou?
Jiří Čarský: Se záchytnými parkovišti se počítá v těchto lokalitách: v prvé řadě na obvodu historického centra po vnitřní straně ul. Na Valech a Československých Legionářů (přes 200 míst), další záchytná parkoviště předpokládáme v lokalitě bývalého Vyšatova lomu (část současného autobusového stanoviště), u hlavního nádraží po obou stranách železniční trati (s důrazem na prodloužení stávajícího podchodu pod celým kolejištěm) a u Sedleckého zámku. V těchto případech jde o začlenění již existujících projektů do Generelu dopravy.
Jak je řešena cyklodoprava v centru města?
Jiří Čarský: Předpokládáme vedení cyklistických tras ze všech čtyř světových stran, a to Žižkov, Hloušecká, Hlouška, Vrchlice. V jihovýchodní části historického centra je vedení cyklistů navrženo beze změny, neboť stávající vedení bylo shledáno jako optimální řešení. V oblasti mezi Palackého nám a ul. Na Valech je naší snahou vést cyklisty po komunikacích, kde se předpokládá zklidněný provoz individuální dopravy, nebo nemotorové dopravy.
Dopravní generel se zabýval využitím MHD v centru i okrajových částech. Jaký je výsledek této analýzy? Kde doporučujete posílit linky MHD a kde naopak ubrat?
Martin Jacura: Řešení městské hromadné dopravy je ovlivněno několika faktory. V prvé řadě je to vlastní konfigurace města, rozložení významných sídelních celků a lokalizace významných zdrojů, nebo cílů poptávky po přepravě. Tyto faktory znesnadňují plánování linkového vedení i celkové řešení plošné dopravní obsluhy území. Za druhé vstupuje do hry fakt, že v Kutné Hoře došlo během tohoto roku k obnovení vozového parku o elektrobusy a stávající strukturu vozidel je, se všemi z toho plynoucími důsledky, ve střednědobém výhledu třeba respektovat. Třetí ovlivňující skutečností je nedávná zásadní úprava linkového vedení. Byť je na jeho hodnocení příliš brzy, jeví se systém jako progresivní, životaschopný a pro převážnou většinu obyvatel, tj. potenciálních cestujících, jako přínosný. Naše návrhy vycházejí z průzkumů obsazenosti jednotlivých spojů MHD, regionálních autobusů i vlaků mezi hlavním nádražím a železniční stanice město, zohledněny jsou rovněž podněty ze sociologického průzkumu. Základem je aktuální linkové vedení. Stěžejní myšlenkou je posílení osy západ – východ, tedy linky Malín – Hlavní nádraží – centrum – Poliklinika. Tato osa by byla obsloužena třemi linkami. Vlastní vedení linek prochází ještě vnitřní diskusí v našich pracovních skupinách a bude předloženo ve dvou variantách, jež se liší rozsahem navržených úprav. Ve variantě s většími úpravami předpokládáme obsloužení této diametrální trasy třemi linkami: první v trase Malín – Hlavní nádraží – Šipší – aut. st. – Na Valech – Poliklinika, druhá v trase Hlavní nádraží – Masarykova – Palackého nám. – Poliklinika a třetí Hlavní nádraží – Šipší – aut. st. – Palackého nám. – Na Vrchlici. Průjezd centrem doporučuje Generel jako obousměrný (avšak výhradně pro MHD), a to ulicemi Sokolská – Tylova – Kollárova – Václavské nám. – Lierova – Husova, nově se zřízením zastávky U Kamenného domu i pro směr Hlavní nádraží. Organizace provozu a rozmístění parkovacích stání s touto úpravou pochopitelně počítají. Uvedený diametr bude doplňovat prodloužená linka F56 Kolín – Kutná Hora, nově vedená v trase Kaňk – aut. st. – Šipší – Karlov – ČKD, pochopitelně s upraveným jízdním řádem. Toto linkové vedení je připravená na výhledové zapojení do systému integrované dopravy PID a předpokládá zároveň, právě po zaintegrování oblasti, vyšší využití příměstských linek i pro vnitroměstské přepravní vztahy.
Jaké jsou hlavní návrhy při organizaci dopravy nejen na sídlištích? Které další ulice by měly být zjednosměrněny a jaké bude hlavní přínos této úpravy?
Jiří Čarský: Na sídlištích se předpokládá zvětšení podílu jednosměrných ulic, oblasti vždy zpracováváme ve dvou návrzích. První vychází z odborného názoru zpracovatele a je založený na možnosti získat co nejvíce nových parkovacích míst pouhým zjednosměrněním komunikací a zároveň zabráním co možná nejmenší části zeleně. Volba jednosměrných ulic přinese i efekt v podobě zklidnění dopravy, protože se znemožní dlouhé přímé průjezdy oblastí (např. v ul. Puškinská a Trebišovská na sídlišti Hlouška). K sídlišti Šipší přistupujeme obdobným způsobem, zde navrhujeme dva jednosměrné polokruhy (Opletalova – Studentů, Studentů – Jana Palacha). Zmíněné druhé variantní řešení vychází z podnětů osadních výborů.
Martin Jacura: Musím přiznat, že požadavky vznesené ze sídliště Hlouška nejsou bohužel zcela v souladu s naším odborným názorem na dopravně-inženýrské řešení oblasti. Nepovažujeme za vhodné a pro obyvatele přínosné rozšiřování stávajících komunikací z důvodu vytvoření obousměrného provozu a současného zřízení nových parkovacích stání na těchto ulicích. V podstatě bychom vytvořili „zpevněné dálnice“ napříč sídlištěm, což by pochopitelně znamenalo také likvidaci značné části vzrostlé zeleně. Takové řešení nemá, domníváme se, opodstatnění ve chvíli, kdy lze situaci řešit jiným způsobem. Sídlištní komplex chápeme jako místo pro život, který má být příjemným veřejným prostorem, nikoli pouhým shlukem domů, sítí komunikací a ploch na parkování automobilů.“
Jiří Čarský: Mimo sídliště je hlavní změnou v organizaci dopravy úprava jednosměrných průjezdů v centru města, která v obou navržených variantách znemožňuje plynulý a pohodlný průjezd ve směrech západ – východ a opačně. Cílem je učinit historické centrum co nejméně atraktivní pro jízdu automobilem a docílit snížení počtu vozů jedoucích do vlastního centra. Řídíme se zásadou, „kde vjedeš, tam nebo poblíž vyjedeš, ale neprojedeš“. I historické centrum předložíme zadavateli ve dvou variantách, v obou se navýší podíl ulic v centru se zákazem vjezdu s výjimkou rezidentů, ta odvážnější za účelem omezení individuální automobilové dopravy dokonce rozděluje centrum pro běžného uživatele na dvě oblasti vzájemně zcela nepropojené.
Můžete ve stručnosti přiblížit další stěžejní návrhy, doporučení, které vzešly z analýz a které by byly pro město přínosné?
Jedním z obecných návrhů je zvýšení rozsahu ploch se zákazem vjezdu nákladní dopravy a aplikace těchto zákazů i na komunikacích v historickém centru města, dále přerušení dnes využívané trasy pro kamiony v ose sever – Kaňk – průmyslová oblast jihovýchod. Podmínkou fungování tohoto návrhu je však vybudování několika úseku nových pozemních komunikací, které umožní obsluhu nákladní kamionovou dopravou vždy jen právě tou nejbližší silnicí vedoucí z města s důrazem na nemožnost průjezdu, resp. přejezdu do jiné části města. Návrhy uvedené v Generelu dopravy přispějí k eliminaci nadbytečné a tranzitní dopravy, omezení dopravy v centru města, zajistí navýšení parkovacích ploch a výrazně regulují dopravu, včetně parkování, v historickém centru města. K historickému centru přistupujeme jako ke klenotu s úctou k dědictví našich předků, který se právem dostal do seznamu UNESCO, vedeni myšlenkou, že náměstí není totéž co parkoviště. Opatření, jež doporučuje Generel doprav, jako koncepční a strategický dokument, povedou ke zlepšení mobility, zvýšení bezpečnosti dopravy a zvýšení kvality života ve městě,“ dodávají společně zástupci zhotovitele.
Monika Pravdová
