Součástí rozsáhlého stamilionového projektu revitalizace Vlašského dvora byla i obnova části parku pod Vlašským dvorem, která byla v 60. letech zapsána společně se sídlem králů jako součást národní kulturní památky. Práce spějí ke svému závěru a již o prázdninách by měl být park znovu otevřen pro veřejnost a stát se místem k odpočinku a relaxaci. Termín dokončení prací byl podle slov Jiřího Janála, vedoucího odboru investic Městského úřadu Kutná Hora, prodloužen z důvodu koronavirové krize a především zpoždění termínů dodávek materiálů.
Park pod Vlašským dvorem byl kdysi zahradou rodiny Breüerových
Park pod Vlašským dvorem patřil Marii Breüerové (1886–1966), která jej vlastnila po svém otci Janu Breüerovi (1832–1893), starostovi Kutné Hory. Jak uvádí kutnohorský památkář Aleš Pospíšil v publikaci Zmizelá Kutná Hora, v roce 1932 si město pronajalo od slečny Breüerové rozsáhlé pozemky mezi Vlašským dvorem a Vrchlicí s cílem vybudovat hlavní městský park. „Terasy byly upraveny a osázeny bohatými květinovými záhony, v hudebním altánu pravidelně vyhrávalo místní filharmonické těleso a uprostřed spodní louky vzniklo vodní brouzdaliště pro děti. Projekt vypracoval profesor a zahradní architekt Arnošt Černovský ml., a ve své době šlo o největší parkovou úpravu v Čechách,“ je uvedeno pod dobovou fotografií v Pospíšilově publikaci Zmizelá Kutná Hora.
Rozlehlou zahradu, nynější park pod Vlašským dvorem, věnovala městu
Marie Breuerová zůstala svobodná a bezdětná, a proto se v roce 1958 rozhodla věnovat celý park (bývalou zahradu) o rozloze 13 tisíc m2 městu. „Následně městu odkázala i další nemovitosti,“ konstatoval Lukáš Provaz, kutnohorský kronikář, a doplnil, že Breüerovi náleželi k významným a zámožným podnikatelským rodinám. V Kutné Hoře provozovali manufakturní tiskárnu kartounů (bavlněných tkanin) a založili mechanickou přádelnu. „Patřili tak k průkopníkům industrializace města a zároveň se aktivně účastnili politického a občanského života Kutné Hory,“ doplnil.
Návrh úprav parku pochází z roku 2013 od architektky Cetkovské
V roce 2005 byl podle slov Jiřího Janála vypracován projekt zásadní přeměny parku architektem Jiránkem, který však nenašel podporu a projekt nebyl nikdy realizován. Město usilovalo o proměnu parku tak, aby se stal vyhledávaným místem a navštěvovaným k relaxaci a odpočinku pro obyvatele i návštěvníky města. Návrhem úprav parku se před sedmi lety zabývala architektka Jarmila Cetkovská. „Celá obnova parku byla řešena za podmínky minimálních investičních nákladů a zachování všech stávajících objektů,“ uvedla autorka původního návrhu architektka Jarmila Cetkovská, která také mimo jiné řešila propojení vyhlídek u Jakuba a u kamenného stolu. Jak doplnil Jiří Janál, projekt se shodou okolností setkal s akcí revitalizace zeleně, na kterou město také získalo dotaci.
Architekt Ondřej Kubík do parku zakomponoval nové prvky a detaily
Na jaře 2019 přizvala místostarostka Silvia Doušová (STAN a Šance KH) ke spolupráci na revitalizaci parku místního architekta Ondřeje Kubíka. „Bylo nutné základní návrh, který byl součástí projektové žádosti, rozpracovat tak, aby se nejednalo pouze o kosmetické úpravy, ale aby pod Vlašským dvorem vzniklo místo, které si označení „park“ opravdu zaslouží,“ konstatovala Silvia Doušová. Architekt Kubík rozpracoval jednotlivé části do detailů a přinesl další zajímavé prvky pro celkovou koncepci a oživení parku. Nejvýraznějším z nich je vodní amfiteátr nad Vrchlicí, který ještě není kompletní. Jak vysvětlil architekt Ondřej Kubík, nově vybudovaný kamenný půlkruhový amfiteátr, určený k vysedávání, by se v budoucnu měl po revitalizaci toku Vrchlice dočkat svého protějšku, půlkruhu tvořeného vodní tůní tak, aby společně vytvořily dokonalý kruh. Zajímavým prvkem jsou i vodní trysky v centrální ploše parku. Dvanáct trysek má možnost třístupňové regulace výšky vodního sloupce. Sedmiminutový cyklus by se měl opakovat ve čtvrthodinových intervalech. Do detailu jsou propracovány další prvky, lampy a další, například více než třináct metrů dlouhá skluzavka s čtyřmetrovým dojezdem. Skluzavka má sklon 32 stupňů a byla inspirována reálným sestupováním havířů do středověkých dolů. Nevhodně umístěné sociální zázemí se po návrhu Ondřeje Kubíka proměnilo v hausbót, který právě zakotvil u říčky Vrchlice. Architekt Ondřej Kubík připravil pro Kutnohorské listy seriál, který vycházel pravidelně v tištěné podobě novin, k dispozici je i na webových stránkách Kutnohorských listů.
„Kutné Hoře skutečný park doposud chyběl a troufám si tvrdit, že park pod Vlašským dvorem, který tvoří Pacákovy sady, Breüerovy sady a terasy pod arciděkanstvím, budou chloubou nejenom Kutné Hory, ale celého Středočeského kraje,“ uzavřela Silvia Doušová.
Monika Pravdová
