V úvodu promluvila ředitelka kina paní ředitelka Veronika Lebedová, která přivítala jednu z majitelek objektu, paní Rudolfovou. Ta připomněla sté výročí od prvního promítání v Kině Modrý kříž, které patřilo jejímu dědečkovi panu Benešovi. Tehdy mohli diváci vidět tříhodinový němý film Intolerance amerického režiséra D. W. Griffitha. V rámci Dne architektury a zároveň oslavy 100 let existence kutnohorského kina měli účastníci akce jen o několik minut později možnost shlédnout čtyři historické snímky, dokumentující bývalou podobu Kutné Hory či vzácnou návštěvu prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka v tomto historickém městě.
K divákům promluvil také historik umění a kutnohorský památkář pan Aleš Pospíšil. Ten vyzdvihl architektonickou podobu objektu kina Modrý kříž a připomněl, že šlo ve své době o první moderní architekturu, která vstoupila do centra Kutné Hory v době, kdy byly v kutnohorských ulicích domy ve stylu klasicismu, historismu, secese či baroka a podobně. Kino Modrý kříž ale tehdy reagovalo na český fenomén architektury kubismu, kdy se zde rozvinul jinde ve světě jen výtvarný směr i do jiných forem, tedy do architektury a užitého umění. Zdůraznil, že budova vytrvala ve svém původním určení celých sto let při zachování původní dispozice i základní podoby. Jediné, co prošlo proměnou, byly “doplňky”, jako jsou sedačky, promítací technika a podobně. Historickou zajímavostí je jistě fakt, že stavební povolení bylo vydáno v dubnu roku 1920 a kolaudace proběhla v listopadu téhož roku. Na závěr popřál pan Aleš Pospíšil kinu mnoho dalších úspěšných let a spokojené diváky.
Jubilejní 10. ročník festivalu architektury nabídl prohlídku i běžně nepřístupné secesní vily, která vévodí zahradě ve Štefánikově ulici. Jak je vidět i na fotografiích Lenky Dytrychové, vila si do současné doby dochovala řadu autentických prvků. Jak zdůraznil Aleš Pospíšil, hodnotné jsou například uměleckořemeslné detaily schodiště, štuková fasáda s typickými secesními motivy nebo arkýř s vitrážemi. V současné době vilu Kateřina Daczická adaptuje na stacionář.
Zdeňka Nezbedová
