Ve čtvrtek 23. září se v dolní kapli kostela Všech svatých s kostnicí konala přednáška s názvem Záhady rozebrané pyramidy. Přednášejícím byl generální projektant obnovy kostnice Ing. Vít Mlázovský a restaurátor kosterní výzdoby Tomáš Král.
Severozápadní pyramida v sedlecké kostnici byla rozebrána v roce 2019 kvůli statické poruše celého kostela. Ta vznikla pravděpodobně během husitských válek a snažil se ji už v 18. století vyřešit i geniální architekt Jan Blažej Santini Aichel. Celý objekt se naklání od své svislé osy zhruba o 50 centimetrů a náklon je vidět i pouhým pohledem od Zámecké ulice. Ke statickému zajištění stavby došlo loni zpevněním severozápadního pilíře jeho podezděním a stáhnutím ocelovými táhly.
Kosti z rozebrané pyramidy jsou nyní vyčištěné a uložené v restaurátorské dílně Tomáše Krále, který po úvodním slovu faráře sedlecké farnosti Pavla Tobka, představil projekt rozebírání pyramidy a poukázal na několik zásadních momentů. „Nikdo z nás to nikdy nedělal, vůbec jsme netušili, co se bude skrývat uvnitř, jak dlouho bude rozebírání trvat a ani to, jak budeme kosti čistit a sušit. Projekt rozebírání první pyramidy je takový obrovský experiment, který se teď snažíme úspěšně dokončit,“ uvedl Tomáš Král na začátku své části přednášky.
Rozebírání pyramidy probíhalo ve čtyřech krocích. Nejprve bylo nutné prostor kolem pyramidy vyčistit od volně ležících kostí a stavební sutě, následně postavit lešení, demontovat korunu nad pyramidou a teprve poté došlo k samotnému rozebírání čtyř pater pyramidy včetně vnější dřevěné konstrukce. Obvod pyramidy byl vyskládaný dlouhými (většinou stehenními) kostmi a lebkami. Uvnitř pyramidy se nacházel výplňový materiál složený z úlomků kostí, historické stavební suti, kamenů a cihel. Ve 2. patře rozebrané pyramidy se nacházely křížové klenby, které měly funkci větrací i designovou. Kosti ze spodní části pyramidy byly úplně poškozené vlhkostí a jsou nadále již nepoužitelné. Musí se tedy přemýšlet i nad tím, čím a jak se tyto kosti nahradí.
Během rozebírání pyramidy vyvstala naprosto zásadní otázka, na kterou doteď není jasná odpověď – kdy byla pyramida postavena a kdo jejím autorem. Mohl by to být geniální architekt Jan Blažej Santini Aichel, nebo pyramidu jen opravoval a ta zde tak stála již před jeho příchodem? Dendrochronologický průzkum datoval použité dřevěné prvky před rok 1700, ale věrohodný důkaz stále chybí. Stejně tak jakýkoliv historický záznam.
Ve druhé části přednášky se slova ujal Ing. Vít Mlázovský, který má nyní na starosti projekt znovusložení pyramidy. „Pro mě je od začátku největší záhadou to, že se pyramida do severozápadního pole nevejde. Ta jihovýchodní se ale do svého pole vejde. Provedenými sondami jsme zjistili, že všechny čtyři nosné pilíře v severozápadním poli Jan Blažej Santini Aichel přizdil, protože potřeboval řešit statický problém celého kostela. Domnívám se, že koncepce pyramid tedy pochází z dob ještě před Santinim, ale je to jen můj názor,“ uvedl svoji část přednášky Ing. Mlázovský. Poukázal také na to, že zpočátku mu nebyl ani jasný tvar samotných pyramid. Vycházel proto z geometrického systému přímek, které se ve čtyřech bodech protnou a vytvoří pravidelný osmiúhelník, tedy pravděpodobně původní tvar pyramidy.
Poukázal také na poruchy, kterými všechny čtyři pyramidy trpí – vlhkost, která způsobuje destrukci kostního materiálu a enormní zatížení spodního patra, které celou tíhu pyramidy nese. Aby tyto poruchy do budoucna eliminoval, navrhuje v projektu skládání pyramidách vybudovat nosnou dřevěnou konstrukci a jen vnější obal vyskládat kostním materiálem. Toto řešení by pomohlo eliminovat nejen vlhkost a extrémní zatížení spodního patra, ale i údržbu celého prostoru, neboť by byla dřevěná konstrukce přístupná. Zároveň by tento způsob částečně vyřešil problém chybějícího kostního materiálu.
S návratem pyramidy se počítá v roce 2022 a veškeré práce budou prováděny za plného návštěvnického provozu a tak, že budou pro návštěvníky kostnice viditelné. Správce památky – Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec rekonstruuje sedleckou kostnici od roku 2014 a práce na její záchraně ji do této chvíle vyšly zhruba na 75 mil. Kč.
Radka Krejčí
