S mimořádným zájmem veřejnosti se setkala vernisáž fotografií kutnohorského rodáka Miroslava Perného, která 1. dubna přilákala do prostor Tylova domu desítky návštěvníků. Po krátkém uvítání Josefem Kremlou, zastupujícím ředitelem Českého muzea stříbra, autora a jeho tvorbu představil Aleš Rezler. O hudební zpestření vernisáže se postaral kytarista Jiří Červín. Výstavu je možné navštívit od středy do neděle vždy od 10 do 16 hodin a to do 10. července.
pra
MIROSLAV PERNÝ / fotografie
České muzeum stříbra, Tylův dům, 1.4.-10.7.2022
Miroslav Perný (*1950, Kutná Hora) prošel mnoha žánry jež současná fotografie nabízí. V minulosti se věnoval především architektuře, také krajině, divadelní fotografii a fotografii z hudebních koncertů. – Vystudoval Gymnázium v Kutné Hoře v letech 1965-1968. V té době mimo jiné získává vůbec první fotoaparát a učí se technické postupy zpracování fotografického materiálu. Možná přátelství se spolužákem Jaroslavem Altem mladším pomohlo rozvoji jeho výtvarného vnímání světa. Učil se také vidět „jinak“. Absolvoval nejrůznější stupně tehdejšího možného fotografického školení. Počínaje kurzem fotografie pro začátečníky, který pořádal okresní odbor kultury v Kutné Hoře. Stal se členem kutnohorského fotoklubu a účastní se prvních fotografických soutěží a výstav. Získává ceny i na vyšších metách než okresních. V letech 1970-1977 pokračuje ve studiu na Vysoké škole chemicko technologické v Praze, obor analytická chemie. Tyto technické znalosti zúročil pak i v práci s barevnou fotografií. V letech 1981-1983 absolvuje Miroslav Perný v Praze tzv. Lidovou konzervatoř, školu pro fotografy amatéry, kterou vedl legendární prof. Ján Šmok, jeden ze zakladatelů vysokoškolského fotografického vzdělávání u nás. Jeho výchovný a učební plán pro fotoamatéry, který zahrnoval 3 stupně vzdělávání od základního až po nejvyšší, vypracoval prof. Šmok už počátkem sedmdesátých let. Lidové konzervatoře s jeho programem působily nejenom v Praze, ale i v Brně, Hradci Králové, Ostravě a Ústí nad Labem. – Po roce 1989 došlo k dočasnému utlumení Perného fotografického nasazení. Souviselo to se změnami v pracovním vytížení. Naopak další aktivnější přístup umožnila přístupnost k digitální fotografii v druhé polovině devadesátých let. Dnes se Miroslav Perný realizuje jako fotograf na poli činností a prezentací, jež nabízí čáslavský fotoklub, jehož je členem od roku 2013. Nyní něco k vystavovanému souboru fotografií. Miroslav Perný navazuje na postupy hnutí modernismu ve fotografii. Experimentální techniky, které toto hnutí rozvíjelo, jako např. fotogram, později solarizace, sabatierův jev. Všechny se promítly obecně do současných možností digitální fotografie. Nejrůznější grafické programy na úpravu fotografií jsou dnes schopny upravovat digitální data do požadované vizuální formy. To samozřejmě nestačí a vždy bude nezastupitelná schopnost autora vnímat a cítit výtvarnou stránku fotografie jako díla, myslet nově a tak aby jeho práce byly přínosem. Možnosti, které digitální fotografie oproti fotografii klasické nabízí, jsou zdá se prakticky nevyčerpatelné a stále se rozšiřují. Bylo řečeno, že Miroslav Perný hledá tajemství. Z původních záběrů reálného výjevu vybírá detail, projekcí dalšího námětu sčítá vizuální a grafické efekty až dochází k výsledku blížícímu se nebo který je abstraktní kompozicí. Zdá se, že ho zajímá zpracovávat nejrůznějšími filtry fotografický záznam tak, aby se odkazoval alespoň vizuálně k některé z výtvarných technik. Jednoznačně je vůbec inspirován postupy současného umění. Klade důraz na použití barevných detailů a akcentů a s plochou fotografie pracuje bezmála malířským způsobem. Minimálně, co se týká kompozičního řešení, smyslu pro grafický detail, strukturování plochy, střídání reálného s abstraktním. I v cyklech realistických situačních fotografií zaznamenávající postřehy ze života benátčanů (2013) nebo glosujících průběh masopustních hodů v Malešově (2016), vidíme, že Miroslav Perný má schopnost zaznamenat situaci s jejím charakterem a skrytou psychologií. I v širším záběru hledá hlavně detail, který obsahuje koncentraci sdělení. Po cyklech santiniovských detailů (2015-2016), výsečí gotické architektury (1983-1994), a vůbec záběrů z historické Kutné Hory, hledání struktur a rastrů v krajině (2015), charakterů v cestopisných črtách, kumulacích prostorů a přírodních detailů do sférických kulovitých snímků (2015) cítil potřebu věnovat se pracem, které by se z reálného rámce ještě více vydělovaly. Tím je zdá se právě cyklus prací nejrůznějších struktur, kompozic a detailů s abstraktnějšími znaky, které se odvíjí od roku 2015 a úvodní část z nich prezentoval před pěti lety v Knihkupectví a galerii Kosmas. Tentokrát ale pracuje s plochou obrazu mnohem cílenějším způsobem a vytváří fotografii s jasnou inspirací v moderním vizuálním umění, s monumentalizací detailu, obměnami přírodních rastrů, nebo i barevných vizuálních světelných efektů.
Aleš Rezler
