Seriál Kutnohorských listů: Obrazová vzpomínka na básníka Jiřího Ortena /4/

V srpnu letošního roku si připomeneme devadesáté páté výročí narození významného kutnohorského rodáka, Jiřího Ortena. Jedenáctidílný seriál Vám představí méně známé fotografie jednoho z nejtalentovanějších českých básníků.

.
Jiří Orten jako prvňáček v roce 1925 a jako třináctiletý gymnazista v roce 1932.  Foto: Archiv rodiny Ornestů

.
Dnešní povídání o Jiřím Ortenovi bude věnováno jeho školním rokům nejen v kutnohorských vzdělávacích zařízeních. První fotografie z roku 1925 nám představuje prvňáčka Jiřího Ohrensteina, druhá je z roku 1932 a zobrazuje již třináctiletého gymnazistu zdejší reálky. Šestiletý Jiří začal navštěvovat základní školu v Kutné Hoře v roce 1925. Po pěti letech přestoupil na Státní československou reálku (pokračovatelem této školy je dnes Gymnázium Jiřího Ortena). Reálka sídlila v letech 1900-1998  v budově, ve které je dnes ZŠ Žižkov v Kremnické ulici. Gymnaziální studium začalo pro Jiřího 1. září 1930 a podle dochovaných třídních výkazů neměl začínající básník ve škole ani kázeňské ani prospěchové problémy. V sekundě nastala nejen změna třídní učitelky, kdy Adélu Skřivanovou nahradila Miroslava Kurzová, ale přišly i kázeňské problémy. Hned v prvním čtvrtletí byl Jiří potrestán důtkou ředitele školy za vyrušování při vyučování. Zhoršil se i v prospěchu a proto se rodiče rozhodli pro Jiřího přestup na jinou školu. Ředitel školy Karel Mužík vydal 28. června 1932 klauzuli na odchod ze školy. Ortenova anabáze po školských ústavech pokračovala na kolínském Státním reálném gymnáziu, kde pobyl čtyři roky. I na této škole zůstal Jiří studentem podprůměrným. Ji­ří­ho gym­na­zi­ál­ní trá­pe­ní vy­vr­cho­li­lo v sextě (školní rok 1935 – 1936). Protože již v prosinci 1935 vystoupil z církve izraelitské, nebyl kon­cem červ­na roku 1936 známkován z náboženství. Ve všech dalších před­mě­tech byl hod­no­cen do­sta­teč­ně, z fran­couz­šti­ny ho če­ka­la po­stu­po­vá zkouš­ka. Měl sní­že­ný stu­peň z cho­vá­ní. Pro­to­že se ale ne­do­sta­vil k re­pa­rá­tu z fran­couz­šti­ny, do­stal con­si­li­um abe­u­n­di (čes­ky „ra­da ode­jít“). Vět­ši­nou šlo o mír­něj­ší for­mu vy­lou­če­ní, kdy vy­lou­če­ný ode­šel na vlast­ní žá­dost či žá­dost ro­di­čů, čímž si za­cho­val tvář a zů­stal „úřed­ně čis­tý“. To umožňova­lo bez­pro­blé­mo­vé při­je­tí na ji­nou ško­lu a do­stu­do­vá­ní jin­de. Tou jinou vysněnou školou měla být pro Jiřího pražská konzervatoř.

Viktor Heřmánek, GJO, www.gymkh.cz
Podrobnější informace najdete na www.jiriorten.cz

.