Dočkají se někdy občané města Kutná Hora nové a větší knihovny? Možná novodobá knihovna má ambice stát se novým místem setkávání, které reaguje na aktuální potřebu společnosti a kde se přirozeně propojuje současnost s minulými příběhy. Nejen o tom píše Katuše Krejčíková:
Na úvod si vypůjčme slova ředitele Městské knihovny v Praze, RNDr.Tomáše Řeháka:
Občas se mě někdo – trochu s rozpaky – zeptá:
„A co budete dělat potom?“
„Po čem?“, divím se.
„No… až budou knihovny zbytečné.“
„A proč by měly být zbytečné?“
„No… lidi přeci přestávají číst.“
„Jejda, a kde jste to sebral?“
„No… přečetl jsem si to.“
Skutečně, čas od času se někde vynoří mediální bublina, ze které má nezasvěcený pocit, že čtenáři, knihy a knihovny to mají spočítané. Srovnejme si ale situaci dnes a před deseti lety: knižních titulů vychází více, čtení knih v celostátním průměru věnujeme zhruba stejně času jako před deseti lety (dokonce o trošičku více) a Městskou knihovnu v Kutné Hoře (stejně jako v Praze či ve Vsetíně) navštěvuje dnes více čtenářů a ti si odnášejí více knížek než v dřívějších letech. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to v blízké budoucnosti mělo změnit.
Ve službách knihoven dochází v současné době k proměnám, a to dokonce k tak zásadním, že by se daly označit jako konec jedné knihovnické epochy. Zároveň je to začátek epochy nové, která bude jistě nesmírně zajímavá a vzrušující. Dobré knihovny si v této souvislosti kladou otázky po vlastní budoucnosti a snaží se definovat trendy vývoje.
Knihy v knihovně postupně ztrácejí svůj prim. Knihovny se přeměňují na knihovny s vysokou úrovní uživatelské samoobsluhy (automatizace výpůjčního procesu), podporují celoživotní vzdělávání obyvatel a zabezpečují jejich přístup k vědomostem. Soustřeďují se na vlastní kreativitu návštěvníků (dílny, workshopy), na zábavnost a hravost. Stávají se také místem pro multikulturní aktivity, pro integraci a služby menšinám. Samozřejmostí jsou čtenářské akce (předčítání, autorské čtení), setkávání s významnými osobnostmi (např. při prezentaci knih), koncerty, výstavy apod. Nové nároky jsou kladeny také na prostor knihoven – vyžadují jeho variabilitu, otevřenost, velkorysost, bezbariérovost a pohodlí pro návštěvníky – dokonalé sezení a ležení, specifické prostory pro různé skupiny (malé děti, teenageři, dospělí). Z veřejných knihoven se tak stává místo více pro lidi než pro knihy, prostor pro život mimo domov. Budova služeb – městský prostor. Symbol rozvoje a úrovně.
Budova v Husově ulici – to je fatální nedostatek místa pro knížky i čtenáře
V konkrétním kutnohorském případě to ale znamená, že dosavadní budova v Husově ulici, kde je knihovna od roku 1938, dostačuje stále méně a méně – fatální nedostatek místa pro knížky, pro čtenáře, pro přednášky, pro pracovníky, nevyhovující sociální zázemí, v podstatě neexistující zázemí pracovníků, absence výtahu, problém parkování – to všechno vnímají především naši čtenáři. Management knihovny se snaží řešit tuto situaci už řadu let. Jednak maximálním možným využitím stávajících prostor a pak stále se opakujícím informováním zřizovatele o nutnosti většího prostorového vybavení veřejné kutnohorské knihovny.
Kutnohoráci navštěvují svou knihovnu rozhodně stejně (nebo i více) než nejen někde v zahraničí, ale třeba než ve Vyškově, ve Vsetíně, v Lounech, v Litvínově nebo v Třinci. A v těchto (a dalších) českých městech mají už knihovny nové nebo rekonstruované. Pak je nasnaze otázka, proč tomu tak není ve městě, kde má svou průkazku do knihovny více než 5 tisíc lidí?
Město Kutná Hora, vědomo si důležitosti tohoto problému, vytipovalo v minulých letech pro knihovnu vhodný objekt – budovu bývalé základní školy Jana Ámose Komenského v ulici Na Náměti a zadalo zpracování architektonické studie a projektové dokumentace na přestavbu školy na knihovnu. V současné době je vydáno stavební povolení. Kutnohorští se tak zase o něco přiblížili k naplnění svého přání mít také moderní, bezbariérovou veřejnou, knihovnu.. Další osud této stavby je nyní v rukou zastupitelů města.
Novorenesanční budova bývalé ZŠ Jana Ámose Komenského z konce 19. století je v současné době jednou z dlouhodobě nevyužívaných budov města. Jak se předpokládalo a architektonický návrh tento předpoklad potvrdil, stavební i prostorové možnosti budovy zcela vyhovují novému stavebnímu programu a požadavkům na současné vybavení a poslání knihovny. Architektonický návrh přestavby této budovy uvažuje s rozložením knihovny od suterénu až po vestavbu do půdního prostoru. Prostory, kde se předpokládá větší pohyb návštěvníků, jako je společenský sál, počítačová učebna a kavárna jsou situovány v přímé vazbě na hlavní vstup. Pro veřejnost jsou tato místa volně přístupná, bez nutnosti jakékoliv registrace. Knihovní sály volného výběru jsou umístěny ve vyšších podlažích, v klidnější části, kde je možné věnovat se četbě, studiu, příp. pracovat s moderními medii. Čtenářská část je rozdělena na sekce pro dospělé čtenáře, mládež a mladší a starší děti. Ti všichni zde najdou prostředí odpovídající jejich věkové skupině doplněné nezbytným zázemím pro studium a odpočinek. Velká pozornost v jednotlivých sekcích je věnována vybavení interiéru, designu jednotlivých kusů nábytku a celkovému barevnému řešení.
Zaměstnanci knihovny najdou v této „nové“ budově moderní pracoviště s důstojným zázemím pro jejich práci. V knihovně je počítáno s aplikací současných technologií a technologického vybavení, které se odráží v lepším standardu obsluhy čtenářů a které současně ulehčuje práci v zázemí knihovny. Nová pracoviště v zázemí a nové prostory pro administrativu jsou nezbytným doplňkem a současně i předpokladem pro kvalitní poskytování služeb knihovny. Samozřejmostí je bezbariérovost, jednoduchá přístupnost a orientace po budově. V těsné blízkosti budovy je uvažováno s odpočinkovým prostorem s lavičkami a také s parkovištěm pro návštěvníky.
Umístění v klidné části města na rozhraní městské památkové rezervace a nových čtvrtí ve vazbě na frekventované trasy dává dobrý předpoklad pro to, aby se knihovna mohla stát kulturním a komunitním centrem s velkou četností sociálních kontaktů. Příjemným místem pro každého, kdo do budovy zamíří ať jako aktivní čtenář nebo jako návštěvník nějaké kulturní akce či třeba jen na kávu. Tato knihovna má ambice stát se novým místem setkávání, které reaguje na aktuální potřebu společnosti a kde se přirozeně propojuje současnost s minulými příběhy.
Investor: Město Kutná Hora
Zpracovatel architektonického návrhu: ARN STUDIO, Hradec Králové
Celkový obestavěný prostor: 11 200 m³
Celková užitná plocha: cca 2 500 m²
Celková kapacita knihovny ve volném výběru: 60 000 svazků
Celková kapacita depozitářů: 60 000 svazků.