Vyplatí se knihovna? Umíme to říct? Městská knihovna v Kutné Hoře byla odborníky z Čech a Slovenska vybrána jako jedna ze čtyř vzorových knihoven v celonárodním projektu, jehož úkolem bylo zjistit, zda služby veřejných knihoven se i naší společnosti vyplatí a ukázat, jak to změřit. ………………………………………………………………………
Jak se daňovým poplatníkům vyplatí investice do instituce a veřejných služeb, které z podstaty negenerují žádný ekonomický zisk? A když tytéž otázky řeší a odpovědět umí říct na západ od nás, proč to neumíme my?
O tom, že knihovna je nepostradatelná instituce, nepochybuje žádný čtenář. O tom, že by knihovnu mohl postrádat, protože to je položka v rozpočtu, který potřebuje seškrtat, zauvažuje čas od času každý zřizovatel. A tak vznikl projekt, jehož úkolem bylo zjistit, zda služby veřejných knihoven se i naší společnosti vyplatí a ukázat, jak to změřit. Hlavním nositelem projektu byla největší česká veřejná knihovna – Městská knihovna v Praze, která oslovila odborníky z Univerzity Pardubice (Fakulta ekonomicko-správní a Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici (Ekonomická fakulta). A nás těší, že si jako jednu ze čtyř českých vzorových knihoven pro tato šetření vybrali právě Městskou knihovnu v Kutné Hoře. Analytické a výzkumné práci předcházela důkladná rešerše podobných měření společenské efektivity neměřitelných služeb za hranicemi České republiky. I když tyto studie (např. Florida) mohly být inspirací pro český projekt, nebylo možné jejich metodiky jednoduše převzít a použít na knihovny v ČR. Důvodem jsou zejména odlišnosti v systému financování veřejných služeb a jejich vnímání společností. Vznikla tak metodika přizpůsobená českým podmínkám, a to s přihlédnutím k provozu knihoven různých velikostí.
Zeptali se čtenářů…
Jak se vyplatí knihovna, to nejlépe vědí sami čtenáři, kteří mohou subjektivně ocenit, co jim využívání jejích služeb přináší. Proto bylo ve spolupráci se sociologem Pavlem Černým připraveno několik dotazníkových šetření. Více než 12 000 lidem byl rozeslán on-line dotazník s otázkami, které se ptaly nejen po tom, kolik jim knihovna ušetřila při poslední návštěvě, ale také třeba kolik by byli ochotni zaplatit za některou ze služeb knihovny nebo kolik by byli ochotni přijmout jako kompenzaci za neexistenci služeb knihovny. Průzkum se uskutečnil mezi čtenáři Městské knihovny v Praze, Městské knihovny Kutná Hora, Městské knihovny Tábor a Knihovny B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti. Vzhledem k tomu, že výsledná data se v jednotlivých knihovnách od sebe příliš nelišila, je možné výsledek považovat za ověřený pro obdobné typy knihoven.
Z odpovědí v dotazníkovém šetření
„Ne vše se dá hodnotit penězi. Do knihovny chodím s oběma dětmi 4 a 7 a jejich velkým přáním bylo mít vlastní průkazku. Chodíme tam každých čtrnáct dní, knížky mají rády, čteme v metru, na dlouhých cestách, to se těžko finančně hodnotí. Přátelství s knihou se buduje pomalu, ale myslím, že jdeme správným směrem. A jak tohle pro vašeho zadavatele ocenit?“
Vyplatí se tedy knihovna?
Určitě! Míra efektivnosti služeb vzorových veřejných knihoven vychází na 5,412 Kč. Co to znamená? Velmi zjednodušenou interpretací: každá koruna v rozpočtu knihovny znamená více než pět korun užitku vnímaného čtenáři. Chcete-li se podrobně seznámit s projektem, jeho výstupy i konkrétním měřením v kutnohorské knihovně, nabízíme ke studiu výstupy z tohoto projektu, odbornou publikaci „Měření hodnoty veřejných služeb (na příkladu veřejných knihoven)“ a „Neocenitelné služby knihoven a jak je ocenit“ – praktickou příručku srozumitelně objasňující měření služeb knihoven.
Gabriela Jarkulišová, ředitelka Městské knihovny Kutná Hora
.