Tvůrčí atmosféra panovala od 1. do 14. července v podkrovních prostorách Sankturinovského domu, které se v rámci jeneweinovského sympozia staly dočasným ateliérem pětici současných výtvarných umělců. Pozvání ředitele galerie Aleše Rezlera k účasti na XXV. ročníku Sympozia současného výtvarného umění Jenewein Kutná Hora a výzvu reagovat na odkaz díla Felixe Jeneweina, jež zde na přelomu 19. a 20. století vznikalo, přijali Kristýna Nejedlá Bujárková, Tereza Frindová, Martin Gerboc, Roman Košťál a Dana Sahánková.
Kristýna Nejedlá Bujárková měla v Kutné Hoře již dvě samostatné výstavy. Ve své tvorbě se věnuje především malbě a grafice. Experimentuje s technikou i s materiály. Při sympoziu čerpala inspiraci nejen v Kutné Hoře, ale i v Bylanech. Ve své práci se zaměřila na propojení přírody s tématy Jeneweinovy tvorby a to konkrétně prostřednictvím motivu jabloně jako kulturně i vizuálně silného symbolu. Zatímco v křesťanské ikonografii je jablko často spojováno s pádem a hříchem, zde ho autorka pojala jako symbol pomíjivosti, cykličnosti a tiché každodenní duchovnosti.
Roman Košťál je studentem ateliéru kresby pražské AVU, jako malíř a kreslíř působí v Praze. Je známý především černobílými uhlovými kresbami. V Kutné Hoře našel motivy pro své dílo v chrámu sv. Barbory. Podvědomě se nechal inspirovat i dílem Felixe Jeneweina. „Včera jsme si všimli, že jsem udělal obraz, na kterém jsou trochu podobné pózy. Jenewein je na výstavě o patro níž, je tu všude. Nebylo to vědomé, ale vizuální podoba tam je,“ řekl s tím, že i když Kutnou Horu již několikrát navštívil, bylo to jen krátce. Nyní měl příležitost prozkoumat ji hlouběji.
„Sympozium na mě působí jako hezký únik z každodennosti, jednotvárnosti toho, co doma máme,“ řekla Tereza Frindová, která je absolventkou ateliéru kresby na pražské AVU. Ve své diplomové práci s názvem Cesta ušlapaná zkoumala téma sebereflexe a osobního růstu, který byl reprezentován postavou Putovníka. A jak vnímá dílo Felixe Jeneweina? „Je pro mě hezky čitelný,“ řekla. V Kutné Hoře se zaměřila i na menší formáty svých děl.
Martin Gerboc je umělec, který žije a tvoří na Slovensku a v Čechách. Studoval nejen v Bratislavě, ale účastnil se i studijních stáží v Dánsku a USA. Na sympozium v Kutné Hoře se předem připravil a zde dokončil hned několik prací – lept i uhel. „Nejsem si vůbec jistý, jestli změna místa tvorby dokáže tak radikálně nabourat nějaký výtvarný program v hlavě. Takže mimo to, že tu chodíme po nádherných místech, tak věřím, že každý tu pokračuje v rozvíjení jakési estetiky, kterou si neseme v hlavě. Jenewein je mi blízký. Jeho striktní katolicismus se mi zdá už trochu přehnaný, ale ty jeho věci jsou bravurní,“ ocenil dílo Felixe Jeneweina.
Malířka a kreslířka Dana Sahánková patří k významným představitelkám současné kresby. Jejím tématem je zkoumání vztahů člověka a přírody, vědomí a nevědomí. V Kutné Hoře se jí, jak říká, tvořilo skvěle. „Vyhovoval mi ten obrovský prostor, protože mám jinak menší ateliér. Velice mě inspiroval Sankturinovský dům, ve kterém tvoříme. Zajímá mě totiž alchymie a vlastně i v tomto směru je to pro mě obohacující,“ řekla Dana Sahánková, která se převážně věnuje velkoformátové perokresbě. V Kutné Hoře poprvé zkusila i jinou techniku, a to práci s pravým plátkovým zlatem. „Jsou to vlastně mé první pokusy s touto technikou,“ dodala.
V předchozích ročnících jeneweinovského sympozia se dočasným ateliérem umělcům staly například tehdy opuštěné prostory loreckého pivovaru, bývalé zámečnické dílny v Nádražní ulici nebo také bývalé turistické ubytovny na Náměstí Národního odboje. Teprve podruhé v historii pořádání sympozia umělci společně tvořili přímo v sídle galerie v Sankturinovském domě.
Letošní ročník Sympozia současného výtvarného umění Jenewein – Kutná Hora, který je pořádán z iniciativy galerie, se nese ve znamení několika výročí. Kromě čtvrtstoletí samotného sympozia je to také 120 let od úmrtí Felixe Jeneweina. V letošním roce Kutná Hora slaví 30 let od zapsání města na Seznam světového dědictví UNESCO.
„Smyslem sympozia a cílem pořadatele je vytvářet periodicky opakovanou tvůrčí dílnu, která by poskytovala možnost současným výtvarným umělcům reagovat přímo v historickém prostředí města Kutné Hory na výlučnost introvertního malířského a kresebného díla Felixe Jeneweina, jež zde na přelomu 19. a 20. století vznikalo,“ řekl Aleš Rezler. Z tvůrčích výsledků sympozia bude výhledově v Galerii Felixe Jeneweina města Kutné Hory sestavena stálá expozice současného umění přelomu 20. a 21. století se vztahem k Jeneweinovu dílu.
S tvůrčími výsledky letošního ročníku sympozia se bude moci veřejnost seznámit na výstavě v Galerii Felixe Jeneweina v Sankturinovském domě od 5. září do 26. října.
M. Pravdová
