Arkýř Hrádku po staletích opět zdobí vrcholová kytice, do věže vložili tubus se vzkazem příštím generacím
U měděné vrcholové kytice vytvořené podle dobové fotografie Hrádku z roku 1856 zleva projektant Filip Chmel a klempíř Alexandr Sitař. Foto: M. Pravdová

Osazení hrotnice s ozdobnou měděnou vrcholovou kyticí na věž arkýře Hrádku a vložení měděného tubusu s odkazem budoucím generacím symbolicky uzavřelo několik let trvající obnovu krovu a střešního pláště. Rekonstrukci střechy Hrádku, současného sídla Českého muzea stříbra, zahájilo město, které je vlastníkem objektu, již v únoru 2019. Práce postupovaly po etapách podle finančních možností města a v závislosti na získaných dotacích. Celkové náklady se pohybují kolem 17,4 milionu korun, práce pro město podle dokumen

tace projekční kanceláře Víta Mlázovského zajišťovala vsetínská firma H&B delta.

Za dohledu Filipa Chmela, autorského dozoru z projekční kanceláře Víta Mlázovského, osadili klempíři Alexandr a Samuel Sitařovi 11. března na arkýři hrotnici s měděnou vrcholovou kyticí. Vyrobena byla podle dobové fotografie z roku 1856, která je k dispozici na webových stránkách Zmizelá Kutná Hora, vytvořených kutnohorským památkářem Alešem Pospíšilem.

V závěrečné etapě prací řemeslníci H&B delta Lukáš Koláček a David Večerek, kteří se na obnově střechy spolu s Danielem Mulidrantem podílejí, vložili 5. března do věžičky arkýře nový měděný tubus. Do něj pracovníci oddělení památkové péče sepsali informace o rekonstrukci střechy, kdo se na ní podílel, údaje o městě, ale i jaká je průměrná výše platu, kolik stojí základní potraviny atd. Spolu s nimi vložili do tubusu také lednové vydání městského zpravodaje Kutnohorských listů, stříbrný groš a brož vytvořenou k 30. výročí zápisu města na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO.

„Budova Hrádku je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších kulturních památek v Kutné Hoře. Snahou od samého započetí prací bylo navrátit se k původní propracovanější podobě a detailům střechy tak, jak vypadala před rokem 1856,“ upřesnila Jana Jelínková z oddělení památkové péče MěÚ Kutná Hora a vysvětlila, že to se týkalo zejména způsobu kladení břidlicových šablon střechy, tvarosloví sanktusníku čili malé štíhlé věžičky, ale i nadstřešní části komínů, arkýře a oken, tzv. volských ok. Jak doplnila Věra Janatová z oddělení památkové péče, město k rekonstrukci střechy přistoupilo proto, že původní břidlicová krytina již dosloužila a v některých místech do krovu zatékalo. „Břidličné šablony byly na střeše použity druhotně, a to v 70. letech při poslední větší opravě střechy Hrádku. Původně pokrývaly střechu kostela sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře,“ vysvětlila Jana Jelínková a doplnila, že po dokončení pokládky nové břidličné krytiny vrátili pracovníci firmy na věžičku arkýře i hrotnici s vrcholovou kyticí.

Celkové náklady na obnovu krovu a pokládku nové břidlicové střechy jsou ve výši 17,4 milionu korun, z toho 4,5 milionu korun činila dotace z Ministerstva kultury a 1,3 milionu dotace Středočeského kraje. „Město se bude ucházet o příspěvek kraje i v letošní dotační výzvě, která byla v březnu vyhlášena,“ doplnila Jana Jelínková.

M. Pravdová

Zavřít menu