V ulici Radnická čp. 178 odhalili v sobotu 7. května pamětní desku rotnému Bohuslavu Koubovi, nadporučíkovi pěchoty v záloze a veliteli paravýsadku Bioscop.
Moderátor Michal Trnka zahájil slavnostní ceremonii a pozval starostu Josefa Viktoru, aby pronesl úvodní slovo. Poté přítomným historik Muzea Policie ČR, plukovník a kutnohorský rodák Michal Dlouhý představil život a tragický osud rotného B. Kouby. Pamětní desku následně slavnostně odhalili historik M. Dlouhý, starosta J. Viktora a Václav Kučera, ředitel Krajského ředitelství policie Středočeského kraje. Desce poté požehnal policejní kaplan Jiří Ignác Laňka.
Po slavnostním pokládání věnců Přemysl Černý informoval o zřízení geo-cache (kešky) pro příznivce geo-cachingu jako připomínku hrdinského činu vojáka Bohuslava Kouby. Se svým projevem, kterým poukázal na aktuálnost tragické události, vystoupil velitel britského poradenského týmu ve Vyškově Paul Morris. Dále vystoupil Radek Galaš, ředitel Muzea Policie ČR, a zdravicemi a poděkováním zakončili program Petr a Martin Koubovi, prasynovci rotného B. Kouby.
Ceremonie se účastnili velitel 21. základny taktického letectva Čáslav Jaroslav Míka, ředitelka Územního odboru Kutná Hora Policie ČR Blanka Matějů, poslankyně Parlamentu ČR Klára Kocmanová a místostarostka města Silvia Doušová. Iniciátorem umístění pamětní desky je historik Michal Dlouhý, její grafický návrh zpracoval Jiří D. Dostál. Realizační tým vedl místostarosta Vít Šnajdr.
Od 17:00 historik a plukovník Michal Dlouhý přednesl v Dačického domě podrobněji okolnosti spojené s Koubovou obětí a seznámil posluchače s historií a souvislostmi bývalé četnické stanice s osobou Bohuslava Kouby.
Bohuslav Kouba byl kladenský rodák, který absolvoval poddůstojnickou školu v Praze. V roce 1938 při zářijové mobilizaci byl na vojenském cvičení. V květnu o dva roky později, během kterých pracoval jako technik v ocelárnách, se dostal do Francie, kde byl v hodnosti desátníka přijat do československého vojska a zařazen ke 4. rotě pěšího pluku 2. V polovině července roku 1940 přijel do Británie, kde se stal příslušníkem 1. roty pěšího praporu 2.
V lednu následujícího roku ho vybrali do výcviku pro zvláštní úkoly a jmenovali ho velitelem skupiny Bioscop. V březnu 1941 byl povýšen na četaře a v říjnu na rotného. Mezitím absolvoval sabotážní kurz na STS 26 (Special Training Station – Speciální výcviková základna), paravýcvik na STS 51 a kurz průmyslové sabotáže na STS 17. V listopadu roku 1941 ho přidělili na československou výcvikovou stanici STS 2 v Bellasis.
Skupina Bioscop prováděla destrukce na železničních tratích v okolí Vlárského průsmyku a měla za úkol dopustit se sabotáže ve vsetínské Zbrojovce. Pokus o vyzvednutí materiálu zanechaného u Požárů ale skončil neúspěšně. Rotný Bohuslav Kouba šel hledat pomoc do Kutné Hory u spojky rotného Mikše na kutnohorské četnické stanici. Tam byl zatčen a před příjezdem gestapa požil jed. Zemřel v bývalé nemocnici na Pirknerově náměstí v Kutné Hoře. Jeho tělo pochovali v hromadném hrobě na hřbitově v Praze-Ďáblicích.
In memoriam byl několikrát povýšen. Ještě za svého života obdržel dvakrát vyznamenání Československý válečný kříž a Pamětní medaili československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie. Nad vchodem do kladenských hutí umístili pamětní desku s jeho jménem.
Dora Procházková
