Návrat opata Snopka: průzkum oživil dějiny katedrály v Sedlci
Foto: M. Pravdová

Zásadní archeologický objev nově přibližuje jednu z nejvýznamnějších postav sedleckých dějin. V podzemní hrobce u kaple Čtrnácti svatých pomocníků v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele potvrdili v loňském roce archeologové přítomnost ostatků opata Jindřicha Snopka, který sehrál klíčovou roli při barokní obnově chrámu. Při vypálení kláštera husity na jaře roku 1421 shořela střecha a krovy katedrály, původní gotické klenby se pak zhroutily dovnitř stavby. Objekt byl více než tři století v troskách. Byl to právě opat Jindřich Snopek, kdo na přelomu 17. a 18. století započal s obnovou chrámu, pro kterou najal tehdy začínajícího architekta Jana Blažeje Santiniho.

„Díky dochované olověné nápisové destičce a titulatuře na ni uvedené můžeme s jistotou říci, že se jedná právě o jeho ostatky,“ uvedl archeolog Filip Velímský z Archeologického ústavu AV ČR, v. v. i. Před příchodem do Sedlce totiž Snopek vykonával úřad probošta cisterciáckého kláštera Zlatá koruna, což se archeologům rovněž v zachovaných pasážích nápisu podařilo přečíst. Zatímco známý sedlecký opat Heidenreich, který stál v čele kláštera na přelomu 13. a 14. století, je považován za zakladatele katedrály, Jindřich Snopek, jenž stál v čele konventu v letech 1685–1709, byl hlavním iniciátorem její obnovy a přestavby, která stavbě dala její současnou unikátní, barokně-gotickou podobu.

Nalezení hrobky a potvrzení identity v ní uložených ostatků bylo možné díky moderní, metodě kamerové prospekce, kterou si sedlecká farnost objednala u renomované společnosti GEO CZ. Pod dozorem archeologů navrtali její zaměstnanci drobný otvor skrze stávající podlahu a do hrobky následně spustili miniaturní kameru, kterou prostor nejen fotograficky zdokumentovali, ale také přesně zaměřili. Hrobka zůstala po staletí neporušená čili neotevřená, i když byla v minulosti zřejmě dočasně zatopena. Provedený kamerový průzkum zachytil v hrobce nejen uložené lidské ostatky, ale i zbytky dřevěné rakve, a zejména pohřební olověnou destičku, jež se obvykle vkládala do hrobů významných jedinců. Na nalezeném exempláři jsou vyryty v latině údaje o Snopkově životě, o jeho zásluhách při obnově kláštera a jeho církevní, řádová titulatura. Pořízené snímky uložených ostatků jsou v současnosti antropologicky vyhodnocovány.

Kromě hrobky Jindřicha Snopka identifikovali a prozkoumali archeologové také hrobku v protější kapli Panny Marie, kde byl podle dochovaných písemných záznamů pohřben další ze sedleckých barokních opatů, Bonifatius Blahna (1709–1718).

Archeologický výzkum je součástí v loňském roce sedleckou farností zahájené rekonstrukce, v jejímž rámci je například obnovováno odvlhčení obvodového zdiva katedrály, jsou pokládány nové rozvody elektroinstalace a je opravováno Santiniho schodiště na kůr. Kromě kamerové prospekce hrobek jsou součástí probíhajícího odborného archeologického a stavebně-historického průzkumu katedrály také vybrané kopané sondy nebo moderní 3D skenování a fotogrammetrie odkrytých základových a obvodových zdiv. Moderními metodami je například dokumentováno druhotné využití románských kvádříků ze staršího konventního kostela na mladší stavbě gotické katedrály.

Složitou a leckdy neradostnou minulost stavby přibližuje také archeologická evidence historických souvrství v realizovaných výkopech. Archeologové ve vrstvách stavební destrukce zničené gotické katedrály objevili četné nové fragmenty původních architektonických prvků (okenních kružeb, kamenných ostění, dlažeb) včetně dvou téměř identických klenebních svorníků s dochovanými profilacemi žeber. Archeologové a památkáři doufají, že jim tyto nálezy umožní zrekonstruovat podobu původního zaklenutí gotických kleneb předhusitské katedrály. „Nalezené kamenné fragmenty zvažujeme do budoucna po jejich očištění a zakonzervování prezentovat přímo v jedné z bočních lodí katedrály v jakémsi malém sedleckém lapidáriu. Rádi bychom znali původní gotickou podobu sedlecké katedrály a tu pak prezentovali našim návštěvníků. Lépe by pak vyniklo i stáří a historická hodnota tohoto chrámu,“ řekla Radka Krejčí, ředitelka organizační složky ŘKF Kutná Hora – Sedlec.

V obnaženém zdivu severní obvodové zdi byly zachyceny zazděné malé výklenky. „Ty mohly původně sloužit jako sanktuáře pro odkládání liturgického náčiní v jednotlivých kaplích, které se tam nacházely. Při barokní obnově katedrály pak do nich byly uloženy uvnitř v katedrále nalezené lidské ostatky – převážně lebky –, o kterých se tehdy soudilo, že patřily obětem husitského řádění, a byly proto jako ostatky mučedníků pietně uchovány,“ vysvětlil Filip Velímský. I tyto kategorie nálezů postupně doplňují chybějící střípky z historie sedleckého kláštera a poskytují unikátní pohled na dějiny stavby místní katedrály a její proměny.

S novými nálezy ožívá i další možný příběh týkající se v úvodu zmíněného opata Jindřicha Snopka. Filip Velímský upozornil na Willmannův obraz, který dominuje vstupu do katedrály a ztvárňuje příchod cisterciáků do Sedlce. „Jedna z postav mnichů se na obraze liší od ostatních tím, že navazuje přímý oční kontakt s divákem. Když tento portrét srovnáme s dochovaným vyobrazením Jindřicha Snopka, který známe z Českého Krumlova, z obrazové galerie proboštů a opatů kláštera Zlatá koruna, neunikne nám zjevná vizuální podoba obou jedinců. Současně víme, že autor obrazu, malíř Michael Leopold Willmann, vedl se Snopkem čilou korespondenci ohledně námětu a provedení jednotlivých zakázek. Vložení portrétu zadavatele do obrazu pak bývá v rámci barokní devocie poměrně častou záležitostí. Nemůžeme proto vyloučit, že by se v tomto případě mohlo jednat o zatím neznámý portrét Jindřicha Snopka,“ dodal Filip Velímský

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele je pro svoji výjimečnost zapsána na Seznamu UNESCO a od letošního ledna je také národní kulturní památkou.

M. Pravdová

Zavřít menu