Memento mori: Kostnice v Sedlci má návštěvníkům připomínat krátkost lidského života, přimět k zamyšlení nad vlastní existencí. To je také hlavní myšlenka nově připravované expozice v úrovni dolní kaple v nově přistaveném prostoru. Expozici farnost plánuje otevřít veřejnosti 1. dubna 2027. Velkým tématem letošního roku tak podle slov Radky Krejčí, ředitelky organizační složky sedlecké farnosti, bude příprava nové expozice. V loňském roce farnost vybrala její nové autorky a sestavila nový tým. Jak doplnila Radka Krejčí, v loňském roce kostnici navštívilo kolem 300 tisíc návštěvníků z celého světa a řada z nich si hlavní podstatu kostnice příliš neuvědomuje. Právě nová expozice by k tomu měla napomoci. Souběžně s tím farnost pokračuje v obnově jedinečné památky, práce pokračují za provozu. Návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost být svědky výjimečné události.
Prostor expozice je již připraven
Architektonicky je to velmi zajímavé řešení podzemních prostor: Jedna z obvodových stěn je z dusané hlíny, druhá je z původních gotických kamenů, strop je tvořen ručně modelovanými betonovými „břichy“. Expozice bude podle slov Radky Krejčí obsahovat minimum fyzických prvků a artefaktů, neboť bude v relativně malém prostoru. Budou pracovat spíše s moderními prvky čili s vizualizací, animací, krátkými filmy. Součástí expozice bude i namodelovaná kostěná stěna (pravděpodobně z 3D materiálu), která bude realisticky simulovat nálezovou archeologickou situaci z daného místa, jež bylo místem hromadných hrobů z období hladomoru a moru. „To bude velmi silný moment. Stálou expozici bude doplňovat i současné moderní umění s obdobným tématem, jehož kurátorem bude Otto Urban a bude dvakrát ročně obměňován, vždy ke 2. listopadu a v období Velikonoc,“ řekla Radka Krejčí.
Statické zajištění objektu a návrat první z pyramid
V loňském roce se farnosti ve spolupráci s odborníky, restaurátory a řemeslníky podařilo po dlouhých čtyřech letech navrátit po zpevnění pilíře zpět do obnoveného a zrestaurovaného prostoru severozápadní pyramidu. Zpoždění prací o téměř rok zapříčinil objev pátého patra. „Bylo propadlé do konstrukce a nikdo předtím o něm neměl tušení,“ podotkla Radka Krejčí s tím, že bylo nutné upravit projekt a navrhnout nově vnější dřevěnou konstrukci.
Souběžně s dokončením severozápadní kosterní pyramidy zahájila farnost demontáž jihozápadní. „Tým restaurátora Tomáše Krále už ví přesně, co má dělat. Rozebírání není zas tak složitý proces a trval jim tři měsíce. Zajímavé je, že je jihozápadní pyramida poskládaná jinak, než severozápadní. Je menší než severozápadní a je také nižší,“ řekla Radka Krejčí a doplnila, že kosti z této pyramidy byly v horším stavu, restaurátor je proto ošetřil a zrestauroval po vzoru dávných předků namáčením ve vápenné vodě. „Je tak reálný předpoklad, že pro návrat do pyramidy jich bude nedostatek,“ podotkla Radka Krejčí.
Obnovu štukové výzdoby klenebního pole jihozápadní pyramidy zajišťoval pro farnost opět restaurátor Karel Navrátil, který se specializuje na Santiniho dílo. „Při průzkumu štukové výzdoby objevil vloni původní gotický svorník, s čímž jsme nepočítali. Je zachován pod vrstvou nového štuku,“ dodala Radka Krejčí.
Kostel Všech svatých s kostnicí trpěl neobvyklou statickou poruchou
V úsilí o záchranu jedinečné památky Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec pokračuje již více než deset let. Objekt trpěl neobvyklou statickou poruchou a ta zapříčinila, že se bořily pilíře do země a věže nakláněly. Náklon věží dosáhl 43 centimetrů od svislice a základové konstrukce pilíře se probořily do země o téměř dva metry. Pro statické zajištění objektu, zpevnění pilířů, nebylo možné se vyhnout pyramidám, a tak musela farnost přistoupit k neobvyklému kroku, k rozebrání pyramid z lidských kostí.
V roce 2024 farnost do obnovy sedlecké kostnice investovala 16 milionů korun. Celkové náklady od zahájení záchrany objektu se pohybují kolem 120 milionů korun.
M. Pravdová
Foto: archiv ŘKF K. Hora – Sedlec
