Jom ha-Šoa, veřejné čtení jmen obětí holocaustu, se uskutečnilo 14. dubna na prostranství před kutnohorskou knihovnou. Z reproduktorů již po jednadvacáté zaznívala jména mužů, žen i dětí, kteří byli pro svůj původ diskriminováni a během druhé světové války nesmyslně zavražděni nacistickým režimem. Do čtení jmen a stručných osudů obětí nacistické perzekuce se za město Kutná Hora zapojila místostarostka Kateřina Špalková, pracovníci knihovny, žáci ZŠ Jana Palacha, studenti průmyslové školy i další zájemci z řad veřejnosti.
Úvodního slova vzpomínkové akce se ujala knihovnice Lenka Frankovicová, která připomněla osobnost doktorky Dagmar Lieblové. Ve svém vystoupení zdůraznila, že setkávání u příležitosti Jom ha-Šoa se již stalo tradicí, během níž si společnost na veřejných místech připomíná oběti jedné z největších tragédií dějin lidstva. Připomněla také, že mnozí z těchto lidí žili své obyčejné, každodenní životy, srovnatelné s těmi dnešními, než byli násilně vytrženi ze svých rodin, měst i okruhu přátel.
Jak dále zaznělo, významnou roli v zavedení tradice čtení jmen sehrál Institut Terezínské iniciativy, u jehož zrodu stála právě kutnohorská rodačka a pozdější dlouholetá předsedkyně instituce Dagmar Lieblová. Tento institut, dnes přejmenovaný na Institut paměti holocaustu, vznikl s cílem uchovat paměť na válečné osudy obětí a proměnit je v trvalé memento pro celou společnost, nejen pro rodiny těch, kterých se tato zkušenost bezprostředně týká.
Smyslem této tradice je podle slov Lenky Frankovicové nejen zabránit zapomnění na to, čeho je člověk schopen vůči člověku, ale také navrátit obětem jejich jména, tváře a identitu, a tím jim znovu vrátit i jejich důstojnost.
M. Pravdová
