Stěžejní výstavou, kterou GASK představí své sbírky a současně připomene sté výročí založení Československé republiky, bude představení části sochařské pozůstalosti jednoho ze zakladatelů českého moderního sochařství Ladislava Šalouna (1870–1946). Přestože je autorova tvorba velice rozsáhlá a rozmanitá, ve sbírkách GASK je zastoupeno několik příkladů vrcholné intimní plastiky přelomu 19. a 20. století, avšak z většiny sádrové a hliněné studie či modely dekorativní a monumentální tvorby, která se projevovala ve veřejném prostoru na novostavbách a v pomníkových realizacích.Vernisáž výstavy Šaloun: Dotek osudu se v GASK uskuteční v sobotu 27. října od 16 hodin. Vstup na vernisáž zdarma.
Ladislav Šaloun: Dotek osudu
Tento výstavní projekt ukazuje příběh jedinečného a poměrně početného sbírkového souboru, který galerie získala zejména v osmdesátých letech 20. století ze sochařovy pozůstalosti a vzhledem k špatném fyzickému stavu se v několika posledních letech věnovala jeho restaurování. Přestože je autorova tvorba velice rozsáhlá a rozmanitá, ve sbírkách GASK je zastoupeno několik příkladů vrcholné intimní plastiky přelomu 19. a 20. století, avšak z většiny sádrové a hliněné studie či modely dekorativní a monumentální tvorby, která se projevovala ve veřejném prostoru na novostavbách a v pomníkových realizacích.
Již v roce 1896 L. Šaloun vyhrál soutěž na výzdobu městského muzea v Praze. Následovaly práce na sochařské výzdobě významných pražských budov, např. Obecního domu v Praze, pro který vytvořil mj. alegorii Vzkříšení národa, avšak nejvýznamnější prací se stal pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze (1901-1915), který apeloval na odvahu a svébytnost českého národa. Vedle zpodobnění význačných osobností z českého kulturního prostředí (např. Svatopluk Čech, Antonín Dvořák, Jaroslav Vrchlický, Josef Ressel) se pak Šaloun v období první republiky věnoval ztvárnění oslavných symbolů nově vzniklého státu. Vytvořil např. návrh na pomník Osvobození a sjednocení, který měl stát před chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech, nebo alegorii Matka vlast, jejichž studie a modely se nachází v našich sbírkách.
Přestože je za vrchol tvorby považována jeho Rodinovsky laděná intimní plastika ve stylu secesního symbolismu, srovnatelná s moderní evropskou tvorbou a odpovídající hlubšímu smyslu moderní doby, jeho pozdější poválečná monumentální tvorba zhmotňuje identitu nového státu.
Výstava ve spolupráci s architektem Emilem Zavadilem postihuje rozptyl výtvarných poloh a veřejnosti představí část Šalounovy tvorby, s níž se neměla možnost dosud setkat. –www.gask.cz