Osmnáct civilních obětí z Kutné Hory na konci druhé světové války připomene panelová výstava, která vznikla u příležitosti 80. výročí konce dosud největšího válečného konfliktu. Slavnostně bude výstava otevřena 8. května od 16 hodin v prostorách Průvodcovské služby v arkádách Vlašského dvora. Návštěvníkům představí osudy jednotlivců, jejichž životy skončily tragicky při střetech s ustupujícími německými jednotkami nebo v důsledku pobytu v koncentračních táborech. Jelikož o některých obětech je jen minimum informací, výstava bude zároveň i výzvou pro rodinné příslušníky nebo pamětníky, aby doplnili informace, a životní příběhy těchto obětí tak nebyly zapomenuty.
Výstava je zaměřena výhradně na civilní oběti z konce války. „K některým máme více informací, obzvláště když žijí jejich příbuzní, anebo se již jejich osudem někdo zabýval. Jsou však i oběti, které si od druhé světové války nikdo nepřipomínal a téměř se na ně zapomnělo,“ uvedl kutnohorský kronikář Lukáš Provaz, kurátor výstavy, a doplnil, že podklady k výstavě čerpal z archivů, matrik, publikovaných článků i od manželů Dupalových z Malína. Zdůraznil, že bezpochyby nejtragičtějším okamžikem v závěru války byl masakr před domem čp. 13 v Malíně, kde současně vyhasly životy hned několika nevinných lidí.
„Cílem výstavy je nejen důstojně uctít památku známých osobností, jako byli Lubomír Šanda, jehož připomíná pamětní deska na bývalém kutnohorském gymnáziu, dnešním sídle ZŠ Žižkov, nebo Jan Zeman, po kterém je v Kutné Hoře pojmenována ulice, či Eduard Rinn, který má v Kutné Hoře také
pamětní desku. Cílem je rovněž připomenout osudy těch, na které se v průběhu desetiletí téměř zapomnělo. Například Zdeněk Babka, zahradník žijící v domku na kutnohorské Špici, byl podle údajů z matriky náhodně zastřelen ustupujícími nacisty. Nemáme jeho fotografii, netušíme, co přesně se stalo, ale zaslouží si, abychom si ho připomněli,“ dodává kurátor.
Výstavu bude možné navštívit do 1. června.
M. Pravdová
Foto: Sbírka Českého muzea stříbra K. Hora
