Kůrovcová kalamita se nevyhnula ani lesům na Kutnohorsku. Jak uvedl Stanislav Peroutka, jednatel společnosti, kůrovec dokáže překonat při vhodných klimatických podmínkách vzdálenost i 50 kilometrů. Přemnožení kůrovce ovlivňují dlouhotrvající sucha a také neodpovědný přístup některých majitelů lesa. Smrkové porosty jsou důležité pro zadržování vody v krajině, jenže hynou. Městské lesy a rybníky usilují o snížení výskytu kůrovce a zároveň pamatují na náhradní výsadbu. Nově vysazené stromky jsou nadějí, že v místech holin opět vyroste les. Stanislava Peroutku, jednatele příspěvkové organizace Městské lesy a rybníky Kutná Hora, jsme požádali o rozhovor.
S kůrovcem se potýkají všechny lesy v ČR. Jaká situace je v lesích, které obhospodařujete? Kolik hektarů lesa muselo být z důvodu dalšího šíření kůrovce vytěženo?
S následky kůrovcové kalamity, která v kutnohorských lesích pokračuje od roku 2016, se stále potýkáme. Celkem jsme za tuto dobu vytěžili 208 018 m3 kůrovcového dřeva. Vysoce překračujeme roční plán a v příštích letech budeme muset mýtní těžbu omezit a soustředit se na výchovné zásahy. S kůrovcem se snažíme bojovat včasným monitoringem a následnou likvidací napadených stromů za pomoci harvestorové technologie a případné asanace. Po provedených těžbách nám vznikají velké holiny, které musíme v co nejkratší době zalesnit, aby nedocházelo k dalším druhotným škodám. K nejdůležitějším významům lesa patří jeho chladicí systém a protierozní činnost. Lesní porosty zmírňují styk teplého a studeného vzduchu, hlavní příčinu vzniku velkých větrů. Stromy na sobě udrží velké množství vody, umožňují lepší vsak do půdy, zpomalují odtok vody z lesa a tím předcházejí vzniku povodní. Také nemůžeme zapomínat na rekreační funkci lesa a další celospolečenské funkce. V lokalitách, kde byly monokultury smrku, se snažíme o zavádění smíšeného lesa s větším zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin, jako jsou jedle, duby, buky a další.
Pokračuje nová výsadba… Kolik vytěžených ploch se vám již podařilo znovu zalesnit? Kolik stromků a jakých bylo vysazeno?
V roce 2022 jsme zalesnili 52,65 ha holin a na dalších 20,97 ha jsme prováděli vylepšování zalesněných holin, kde vznikaly ztráty na sazenicích převážně suchem. Na snížení nákladů na zalesňování využíváme možností přídělu státních dotací od krajského úřadu. Celkem jsme vysázeli 475 130 sazenic. Město má v majetku 2377 ha lesa a 158 ha rybníků.
Městské lesy a rybníky mají již osvědčený systém v boji proti kůrovci: monitoring, včasnou těžbu, poté výsadbu. Jak však naložit s neukázněnými návštěvníky lesa, kteří se v lese nechovají tak, jak by měli?
Stále větší počet návštěvníků lesa nerespektuje zákaz vjezdu do lesa motorovými vozidly. Blokují průjezd lesní techniky, ruší lesní zvěř a ostatní návštěvníky lesa, kteří se v něm snaží odpočívat a užívat si jeho ticha. Největší problémy jsou s motorkáři a řidiči čtyřkolek. K zamezení vjezdu motorových vozidel do lesa jsme na většině hlavních příjezdových komunikací opravili závory a snažíme se řidiče upozorňovat na tuto jejich nezákonnou činnost.
Jaké projekty v současné době Městské lesy a rybníky realizují nebo připravují?
V současné době probíhá dokončování projektu na obnovu lesní cesty Zhoř s celkovými náklady 4 180 000 korun s dotací od SZIF ve výši 90 %. Připravujeme také žádost o přidělení dotace na pořízení lesní techniky – pěstebního traktoru, frézy na likvidaci klestu po těžbě, frézy na přípravu půdy před zalesněním – a vozidla na přepravu ryb pro středisko rybářství. Stále čekáme na vypsání nových programů, abychom mohli začít s přípravou nových projektů s podporou státu. Pravidelně také přispíváme na rozvoj kulturního a sportovního života Kutné Hory, v roce 2022 jsme podpořili akce částkou bezmála 359 tisíc korun.
Pokračujete také v modernizaci dřevařského provozu pily ve Štipoklasech…
Pořídili jsme tam novou rozmítací pilu, která podstatně zlepší produktivitu práce a zlepší pracovní podmínky zaměstnanců, hlavně v oblasti bezpečnosti práce. Zpevnili jsme manipulační a skladovací plochu před vlastní pilou, aby manipulací nedocházelo ke znehodnocování skladovaného dřeva a také z důvodu bezpečnosti. V loňském roce jsme nechali opravit hromosvody provozní budovy a pořídili jsme fotovoltaickou elektrárnu, která by měla zmírnit dopady energetické krize a hlavně snížit náklady na pořez.
Monika Pravdová
