Říká se, že o holocaustu už bylo napsáno mnoho. O to potěšitelnější je ohlas, kterého se dostalo vzpomínkové knize Dagmar Lieblové Přepsali se, tak jsem tady. U příležitosti jejích 88. narozenin se uskutečnilo španělské vydání, doprovázené několika besedami a setkáními se španělskými studenty a čtenáři v Madridu, Toledu, Segovii a Huesce. Celý seriál akcí připravilo Velvyslanectví České republiky společně s Českým centrem a vydavatelstvím Huso z Madridu.

Dagmar Lieblová je v posledních dvou letech ve Španělsku častým hostem, neboť téma holocaustu začalo teprve nedávno být předmětem širšího zájmu španělské veřejnosti. Španělsko nemá praktickou zkušenost s holocaustem, neboť v něm před válkou žilo jen minimum Židů. Je obecně známou skutečností, že Židy ze Španělska vyhnala katolická veličenstva Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská v roce 1492. Na tuto událost vzdáleně odkazuje například Španělská synagoga v Praze.

Když poprvé přijela Dagmar Lieblová do Madridu v souvislosti s uvedením dětské opery Brundibár, nastudované v Královském divadle, neměla tušení, že se sem za méně než rok vrátí. A to nejen při příležitosti uvedení španělského vydání své vzpomínkové knihy Přepsali se, tak jsem tady. Příběh Dagmar Lieblové. Poslouchat Dagmar Lieblovou je vždy obrovským zážitkem. Není jen přeživší holocaustu, ale stále si udržuje nevídanou energii a svou houževnatou povahu, jež jí dříve pomohla překonat vyvraždění celé její rodiny a přátel v koncentračních táborech. Její energie je doslova nakažlivá a zanechá stopu v každém, kdo se s Dagmar setká.  Proto nepřekvapí, že její příběh zaujal vydavatelství HUSO, jehož majitelka Mayda Bustamante dokázala během necelého roku zajistit překlad knihy do španělštiny a vydat ji ve velmi zdařilé typografické úpravě.

První akcí na pomyslném tour za španělskými čtenáři byla beseda v madridském Centro Sefarad Israel. V tomto krásném prostředí, které má sloužit k připomínce židovské kultury jako svébytné, ale integrální součásti španělské společnosti, se sešlo více než 100 návštěvníků. Tento zájem byl pro nás trochu překvapující, ale vlastně jenom předpověděl ohlas, se kterým se setkala i všechna další setkání. Den poté, tedy 19. května, byla na programu akce, která se stala neformálním vrcholem celého pobytu ve Španělsku. Dagmar Lieblová a já jsme se v doprovodu Stanislava Škody, ředitele Českého centra v Madridu, zúčastnili setkání s univerzitními studenty v Teatro Real v Madridu. Zde jsme s nimi debatovali o aktuálních tématech, jakou jsou rasová nenávist, masová manipulace nebo současná situace uprchlíků v Evropě ve srovnání s židovskou situací za druhé světové války. Málokdo ovšem tušil, že při této příležitosti proběhne oslava 88. narozenin, které v tento den Dagmar oslavila. Jak k tomu uvedl Stanislav Škoda: „Vzhledem ke všem událostem bylo víc než nepravděpodobné, že by se Dagmar dožila alespoň 16 let, osud to však zařídil tak, že oslaví své již 88. narozeniny, a to dokonce v nejprestižnějším španělském divadle a opeře Teatro Real.“ Gratulantů byla celá řada, v čele s J. E. Kateřinou Lukešovou, Velvyslankyní ČR ve Španělsku. Představitelé Teatro Real nás pak provedli všemi zákoutími Královského divadla, včetně prostor vyčleněných královské rodině.

Další zastávkou na putování za čtenáři byla Huesca v regionu Aragón, přibližně 300 kilometrů od Madridu. Dagmar Lieblovou do Huescy doprovázela její dcera Rita McLeod, která s ní toto město navštívila již na konci roku 2016 u příležitosti Českých dnů v Aragonu. Nejprve se uskutečnilo setkání se studenty tamních škol a večer pak proběhla prezentace knihy. Zajímavé bylo vystoupení dvou zástupců místního fotbalového klubu SD Huesca, kteří ve vystoupení během prezentace velmi  ocenili, že se díky Dagmar Lieblové mohla široká španělská veřejnost dozvědět o hrůzách, které přináší rasové násilí podněcované z úrovně státu. Považují to za důležité zejména v době rostoucího extrémismu na různých stranách politického i náboženského spektra.

Do Madridu se Dagmar Lieblová vrátila 23. května, nicméně již stejného dne večer odjela do Toleda. Zde se uskutečnila beseda v Regionální knihovně, sídlící v legendární pevnosti Alcazár, jejíž osudy jsou úzce spjaty se španělskou občanskou válkou. Poslední akce celé tour se uskutečnila ve starobylém městě Segovia. Bylo více než symbolické, že se akce uskutečnila v Centro Didáctico de la Judería de Segovia, které sídlí v bývalém rabínském domě Abrahama Seneora, osobního lékaře španělských králů Karla V. a Filipa II., který byl donucen ke konverzi na katolictví. Je to krásný prostor, který je vyzdoben židovskými náboženskými a rituálními předměty, které sice nejsou původní, nicméně dávají plně pocítit, že se nacházíme v místě úzce spjatém s židovskou tradicí. Těžko si vybrat lepší místo na rozloučení se španělskými čtenáři.

Chtěli bychom poděkovat Ivetě Gonzálesové a Stanislavu Škodovi z Českého Centra v Madridu, Mayde Bustamante z vydavatelství Huso a dalším španělským přátelům, kteří se zasloužili o úspěch a vřelé přijetí, kterého se nám ve Španělsku dostalo.

Marek Lauermann

Prezentace knihy v Casa Sefarad- na fotce s Ivetou Gonzalezovou, zástupkyní ředitele Českého centra Madrid

S J. E. Kateřinou Lukešovou velvyslankyní ČR v Španělsku v Teatro Real

Zavřít menu