Velikonoce jsou hlavní křesťanské svátky, při nichž si křesťané připomínají utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kristovo vzkříšení (zmrtvýchvstání) je základním prvkem křesťanské víry a základem celého křesťanského poselství. Přibližme si, co je obsahem a smyslem obřadů od Zeleného čtvrtku až do Božího hodu velikonočního a co se děje v nadcházejících dnech v kutnohorských kostelech:
Zelený čtvrtek
Zeleným čtvrtkem začíná tzv. velikonoční triduum (třídení). Na Zelený čtvrtek se připomínají dvě hlavní události:
Dopoledne na Zelený čtvrtek se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Zároveň se světí posvátné oleje, které se používají po celý rok při udílení svátostí.
Večerní obřad připomíná Ježíšovu poslední večeři, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie. Připomínáme si Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě, Jidášovu zradu a zajetí Ježíše.
Je starobylým zvykem právě při večerní mši svaté Zeleného čtvrtku připomenout, že Ježíš umyl nohy apoštolům. Kněz na znamení lásky a služby myje zástupcům věřících nohy po příkladu Pána Ježíše.
Velký pátek
Velký pátek připomíná den smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces odsouzení, jeho ukřižování i pohřeb. Podle evangelií odpoledne ve tři hodiny zemřel Ježíš na kříži. Proto se přibližně v tento čas věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě, jejímž centrem je právě kříž. Je to den postu a modlitby. Při bohoslužbě se zpívají pašije o utrpení a smrti Ježíše Krista a probíhá obřad uctívání kříže. Kostel zůstává otevřený k modlitbě „u Božího hrobu“ i po velkopátečních obřadech až do sobotního večera.
Bílá sobota – ve dne
Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Ježíšovi učedníci byli v tento den konfrontováni s tvrdou realitou Ježíšovy smrti.
Na Bílou sobotu setrvává církev na modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti. V modlitbě a postu očekává vzkříšení.
Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se v ten den zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a případně svátosti smíření.
Instalace Bílé soboty v kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře
Již tradičně bývá v kostele sv. Jakuba v Kutné Hoře připravována „instalace Bílé soboty“. Instalace Marie Slavotínkové potrvá od pátku 19. 4. od 20 hodin, přes noc, až do soboty 20. dubna do 16 hodin.
Na Bílou sobotu si připomínáme chvíle, kdy Ježíš Kristus byl po smrti na kříži položen do hrobu. Sobota je tedy den, kdy Ježíšovi učedníci prožívali zmatek, prázdnotu, pochybnosti své víry v Ježíše jako svého Spasitele.
Centrální prostor kostela sv. Jakuba se v tuto dobu promění ve výtvarný prostorový objekt. Bílá pole, mezi kterými musíme projít, abychom se dostali někam dále, budou představovat ticho, poušť Božího mlčení, které se nás zmocňuje a které často prožíváme i na cestě svým osobním životem, na své duchovní cestě.
Bílá sobota – večer – velikonoční vigilie
Podle starodávného zvyku, vycházejícího ze židovského (resp. orientálního) počítání času, začíná nový den již po západu slunce (předešlého dne). Oslava význačných svátků a událostí tak začínala již v předvečer příslušného svátku – tzv. vigilie. Oslavu Kristova vzkříšení proto křesťané začínají slavit (podle našeho počítání) večer na Bílou sobotu, anebo v noci.
Velikonoční noc, je odedávna nocí bdění pro Pána, v níž křesťané očekávají a slaví zmrtvýchvstání Pána Ježíše. Kněz v úvodu žehná oheň, od kterého je zapálena velikonoční svíce zvaná „paškál“. Tato svíce symbolizuje vzkříšeného Krista. Součástí obřadů je také rozsáhlá bohoslužba slova, při které se čtou texty ze Starého zákona a věřící uvažují o podivuhodných skutcích, které od počátku Bůh učinil. V další části bohoslužby kněz žehná křestní vodu a křesťané si připomínají svůj křest, závěrečná část bohoslužby je věnována eucharistii. Je to jedna z nejvýznamnějších bohoslužeb roku, při které po dlouhé postní době opět zazní slavnostní Aleluja, vyjadřující vítězství Ježíše Krista nad smrtí.
Neděle – slavnost zmrtvýchvstání Páně – „Hod Boží velikonoční“
Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu“, neboli „prvního dne po sobotě“ (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne).
Křesťané věří, že svým zmrtvýchvstáním dovršil Ježíš Boží stvořitelské a vykupitelské dílo a definitivně lidem otevřel cestu k Bohu, k plnosti života s Bohem. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému „lámání chleba“ (mši svaté) a tento den nazvali „dnem Páně“. Každá neděle v roce je tedy „oslavou Velikonoc“.
Přehled bohoslužeb v Kutné Hoře a okolí:
ZELENÝ ČTVRTEK (mše svatá na památku večeře Páně)
16:00 – Třebonín
18:00 – kostel sv. Jakuba
18:00 – Sedlec (zaměřeno na děti)
VELKÝ PÁTEK (památka umučení Páně)
16:00 – kostel sv. Jakuba
16:00 – Třebonín
16:00 – Sedlec (zaměřeno na děti)
18:00 – Křesetice
BÍLÁ SOBOTA – VELIKONOČNÍ VIGILIE
18:00 – Sedlec
20:00 – kostel sv. Jakuba
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
9:00 – chrám sv. Barbory
9:00 – Malešov
9:30 – Sedlec
10:45 – Třebonín
18:00 – kostel Matky Boží na Náměti
Kostel sv. Jakuba bude otevřen k modlitbě takto:
Velký pátek 9:00 – 16:00
Bílá sobota 9:00 – 16:00
Zmrtvýchvstání Páně 13:00 – 16:00
Pondělí velikonoční 10:00 – 16:00
Julie Němcová, Římskokatolická farnost arciděkanství Kutná Hora
