Kterak se v Hoře pivo pilo | Kutnohorské listy

Kterak se v Hoře pivo pilo

Kterak se v Hoře pivo pilo

Putování za historií vaření piva v Kutné Hoře nás zavede mnohem dál, než do bývalé tvrze Lorec, odkud se od roku 1573 vyváželo pivo, vařené zde péčí proslulého kutnohorského rodu Dačických. Celkem málo toho víme o pivovarech podél dnešní říčky Vrchlice. Z přelomu 15. a 16. století zde jsou například doloženy 3 pivovary a to u tehdejšího Oslovského mlýna, který patřil rodině Josefa Fastera a na dolejší části města pak v Novomlýnské ulici. Třetí pivovar s názvem Popelkovský byl také na dolejším městě a patřil jistému Vítu Sokolovi, řečenému Žibřid.

V roce 1537 jej od něho zakoupil Vávra Kosmovec, sice vyučený pivovarník, ale později ne příliš populární kutnohorská advokát, který se do místního cechu pivovarníků(*) dostal po mnoha peripetiích až díky protekci tehdejšího kutnohorského mincmistra.
Jak uvádí Josef Šimek, ředitel tehdejšího kutnohorského pedagogia ve své knize Kutná Hora v XV. XVI. století, …na Horách bylo mnoho pivovarů, v nichž nákladníci piva vaření“ pracovali a piva vařili“. Bohužel přesnější místopisné údaje v jeho práci chybí. Ať tak, nebo tak, spotřeba piva na území Kutné Hory byla v tomto období veliká, protože pověstní kutnohorští havíři (ale nejen oni) – si po tvrdé práci v dolech „…prolévali hrdla, jako by hrdla měli bezedná“ a tak produkce malých místních pivovarů těmto nárokům nestačila. Do města se tedy pivo muselo dovážet z blízkého i vzdálenějšího okolí: z Hradce Králové, Českého Brodu , z Prahy, a ze Svídnice.

Největší podíl na dovozu mělo brodské pivo, které bylo sice dobré, ale poměrně drahé. Když v pondělí po sv. Trojici v roce 1574(**) navštívil Kutnou Horu Rudolf II. se svým bratrem, arciknížetem Arnoštem, byly pro velkou hostinu ve Vlašském dvoře dodány 2 sudy právě brodského piva. Nicméně v roce 1578 byl pány konšely dovoz brodského piva zakázán a šenkýři za porušení zákazu hrozil poměrně tvrdý trest: pokuta 5 kop grošů, dvě neděle obecního vězení a zákaz provozování živnosti na čtvrt roku. Zákaz však nejen že nebyl dodržován, ale neměl ani dlouhého trvání a tak již po roce 1580 se naopak do Kutné Hory opět brodské pivo dováželo a to dokonce se slevou 5 grošů na sudu a to, jak se dočteme „…pro ušetření přátelství s pány horníky“.

Brodští pivovarníci si byli dobře vědomi, že v Kutné Hoře mají významného odběratele. To ovšem vyvolalo stížnosti některých místních pivovarníků, kteří celkem pochopitelně hájili zájmy místních živnostníků s tvrzením, že domácí páchovská piva jsou lepší, protože brodské pivo se dováží v nevymývaných sudech a že i „zasmrádá“. Co na tom bylo pravdy je dnes těžko říct. Spíše šlo o prehistorickou ukázku konkurenčního boje mezi místními a přespolními podnikateli.

Z dováženého piva platil šenkýř tzv. ungelt“, tedy jakousi formu cla ve prospěch městské kasy. Od tohoto poplatku bylo kutnohorské lorecké pivo osvobozeno. V roce 1558 si však kutnohorským konšelům ztěžuje Václav Podhradský, tehdejší držitel lorecké tvrze (***), že i na jím dodávané pivo je uvalen tento „ungelt“, který šel k tíži těm, kdo od něj pivo berou, což je „… mimo zvyklost a předešlá léta“. Páni konšelé však jeho stížnost neuznali. Pokud jde o ceny domácího, tedy kutnohorského piva v tomto období, tak v roce 1578 se za žejdlík (****) platilo 2 denáry, za sud pak 36 grošů tehdejší měny.
Život v tehdejších kutnohorských krčmách byl živý, leckdy až bouřlivý, pivo zde teklo proudem, ať již bylo páchovské, lorecké, či brodské. Ani nařízení kutnohorských šepmistrů z roku 1566 „O přetržení neřádův na Horách“ nemělo valného účinku.
A ještě poněkud úsměvná poznámka na závěr: v roce 1922 byl založen v Kutné Hoře Spolek abstinentů. Snaha jeho členů o výše uvedené nařízení ze 16.století se naprosto minula účinkem a spolek po velmi krátké době zanikl. K životu Kutné Hory prostě pivo patřilo od pradávna. Ostatně poměrně známá historie pivovaru Dačický i pivovaru, patřícího Schwarzenberkům je toho dokladem. A tak těm, kdo na tyto tradice navazují, nebo budou navazovat přejme hodně úspěchů.

Miroslav Štrobl

(*) kutnohorský cech pivovarníků je doložen od roku 1555
(**) 28.května
(***) Rodina Mikuláše Dačického kupuje tvrz Lorec v roce 1559
(****) Necelých 0,5 l

Listinné prameny:
Šimek Josef, Kutná Hora v XV. a XVI. století, K.Šolc, Kutná Hora, 1907
Kutnohorské příspěvky k vzdělanosti české, Kutná Hora, řada VIII, sešit 3, 1934
Janáček Josef, Mikuláš Dačický z Heslova, Paměti, AKROPOLIS Praha, 1996
Dudák Vladislav, Kutnohorský poutník, vyd. BASET, 2004
Pospíšilová Alena, Řemeslo čtyř živlů, Kutná Hora 2010
Ilustrační foto: Fajánsový džbán na pivo z dílny kutnohorského hrnčíře Fabiána Malihy, 1804