Do konce volebního období 2014 – 2018 zbývá jen několik pár měsíců. V rámci toho každému zastupiteli města pokládáme několik otázek, ve kterých mají možnost jejich předchozí práci pro město i občany zrekapitulovat a zhodnotit. Náš seriál RADNICE pokračuje s Lenkou Frankovicovou.
LENKA FRANKOVICOVÁ (KSČM)
Jaký byl váš hlavní cíl, se kterým jste do křesla zastupitele města usedala? Jak se vám tento cíl podařilo splnit? Odcházíte spokojená?
Když jsem před lety kandidovala do zastupitelstva města, nebyla mojí ambicí „velká“ politika, spíš politika „všedních dnů“. Tedy řešení menších problémů, které nás denně obklopují a dokáží nám život pěkně znepříjemnit. Také jsem chtěla pomoci podpořit myšlenky, které by prospěly městu i jeho obyvatelům a to jak přímo svojí účastí na jednáních zastupitelstva, tak i v kulturní komisi, které jsem členkou.
Spokojená? Spokojený nemůže být soudný člověk nikdy. Vždycky zůstane něco nedořešené, neukončené nebo výsledek není takový, jak by si původně přál. Také proto jsem se rozhodla opět kandidovat a ucházet se o hlasy voličů.
Co si z práce pro město, jako jeho zastupitelka, odnášíte? Pokud byste mohla, změnila byste nějaké své již učiněné rozhodnutí?
Z pozice opozičního zastupitele toho moc nesvedete, pokud se ve městě hraje na vysokou politiku. Na takové věci by nemělo být v regionální politice místo. Chápu, že k prosazení konkrétní myšlenky může vést několik různých cest, ale je-li myšlenka dobrá a věc potřebná, měla by se najít shoda. Vzhledem k tomu, že mohu srovnávat i jiná volební období, tak mi to občas připomíná fejeton Karla Čapka O dvojích činitelích: …není to tak jednoduché. ..
Zda bych změnila svá rozhodnutí? Myslím , že ne. Snažila jsem se, abych je činila na základě důkladné analýzy potřeb pro město a konzultací s kompetentními lidmi.
Máte svého oblíbeného knižního autora? A knihu, na kterou nedáte dopustit?
Jednoznačně Karel Čapek. Ten mne provází od dětství až po dnešní dny. Jeho fejetony jsou pro mne nevyčerpatelným zdrojem inspirace.
I když dalších autorů by bylo mnoho. Spíš žánr – historické romány a knihy o historii vůbec. Jak jinak, když žijeme v krásném historickém městě. Je zajímavé zjišťovat, jak mnohdy věci, situace, události, na kterých záleželo našim předkům, podceňujeme a časem se k jejich názorům s pokorou přikláníme.
Jak by podle vás mělo město Kutná Hora za čtyři roky, tedy na konci dalšího volebního období, vypadat? Jaké je vaše přání Kutné Hoře a jeho občanům?
Kutná Hora je plným právem součástí dědictví UNESCO. Množství turistů, které ji každý rok navštíví, jen potvrzuje, že je jedinečná a pozornost si zaslouží. Ale bydlí tady také přes dvacet tisíc obyvatel, o které by se mělo město starat. Samostatnými kapitolami jsou kutnohorská sídliště a okrajové části města. Tam probíhá život zcela jinak než v historické části a z toho plynou i potřeby jejich obyvatel (rekonstrukce komunikací , chodníků, dopravní obslužnost, revitalizace sídlišť…). To se také snaží zohlednit náš volební program.
Jaké je přání občanům? Hlavně aby nepodcenili význam komunálních voleb a vybrali si takové lidi, kteří to s městem i jeho obyvateli myslí dobře, nebudou politikařit a s Karlem Čapkem si řeknou:“ není to docela jednoduché, ale může se to zkusit, u nás, v naší oblasti se toho nebudeme bát..“
Příště: TOMÁŠ GRYČ (ZMĚNA)
Jakub Skyva