Na 10. března připadá Mezinárodní den Tibetu. Po celém světe pořádají aktivisté happeningy na jeho podporu a na podporu osvobození od čínské nadvlády. Mnoho akcí se koná i v České republice, patří k nim i vyvěšování tibetské vlajky na radnicích a dalších veřejných budovách. ………………………………………
Také Kutná Hora se již tradičně připojila k mezinárodní kampani „Vlajka pro Tibet“, která vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Tibetská vlajka zavlála nad hlavním vchodem do radnice už podvanácté. Kutná Hora se tak přidala k pěti stům osmdesáti čtyřem obcím, městům, městským částem a magistrátům v České republice.
V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zdecimována v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2014 si připomínáme 55. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za poslední tři roky si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 95 Tibeťanů. Jen v listopadu 2012 se podle dostupných informací upálilo 28 Tibeťanů. Vrchní komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová začátkem listopadu 2012 vyzvala vrcholné představitele čínské vlády, aby s ohledem na množící se protesty Tibeťanů sebeupalováním vpustila do země nezávislé pozorovatele.
(red)
.