Rozhodčím finálového basketbalového utkání mužů na paralympiádě 2024 v Paříži byl kutnohorský rodák Tomáš Pajer. Před více než třiceti lety byl aktivním hráčem basketu v Kutné Hoře, později rozhodčím. Při studiu vysoké školy v Liberci se poprvé seznámil s basketem vozíčkářů. V roce 1998 složil mezinárodní zkoušky pro rozhodčí parabasketu a jemu se od té doby věnuje. Po paralympijských hrách v Riu de Janeiru 2016 a Tokiu 2020 rozhodoval utkání i posledních her v Paříži.
Před dvěma roky jste v rozhovoru pro Kutnohorské listy uvedl, že pískat mužské finálové utkání basketu na paralympiádě v Tokiu byla ta nejvyšší meta, které jste mohl dosáhnout. A do finále jste se dostal znovu, tentokrát v Paříži.
Letošní paralympijský basketbalový turnaj považuji za skutečně nejtěžší a nejvyrovnanější, jaký kdy byl. Rozhodnutím Mezinárodního paralympijského výboru (IPC) došlo ke snížení počtu účastníků pařížského turnaje oproti předchozím hrám v mužské kategorii z 12 na 8, v ženské z 10 rovněž na 8. Na turnaj se kvalifikovaly pouze ty nejlepší současné světové týmy. Žádné z utkání tak nebylo jednoduché nejen pro týmy, ale i pro nás rozhodčí. Za každé utkání jsme bodově hodnoceni. Nepovedený zápas znamená nižší bodové ohodnocení, které ovlivní pořadí rozhodčího v turnajovém žebříčku. Podle umístění v tomto žebříčku jsou sestavovány nominace k závěrečným utkání turnaje. Podařil se mi nejen vstup do turnaje, ale i udržet si vyrovnané výkony v průběhu následujících dvou týdnů. Výsledkem pro mě bylo umístění mezi nejlepšími třemi a tím příležitost odpískat další finálový zápas.
Vnímáte nějak rozdíly v atmosféře závodu v Japonsku a nyní Francii (i s ohledem na bezpečností opatření)?
Prázdná kovidová hlediště z Tokia nahradila vyprodaná hala Bercy s kapacitou takřka 13 tisíc diváků. Atmosféru v hale ani nelze pořádně popsat. 31 zápasů parabasketu z celkových 48 bylo vyprodaných. Za 11 soutěžních dní navštívilo Bercy celkem 568 704 diváků. Do hlediště zavítali mimo jiné i německý prezident Walter Steinmeier, španělská královna Letizia nebo vévoda a vévodkyně z Edinburghu. Mým úvodním vystoupením na turnaji bylo utkání domácích Francouzů proti Kanadě. V okamžiku, kdy téměř 13 tisíc diváků začne zpívat před utkáním La Marseillaisu, máte opravdu husí kůži. Divácká kulisa byla jedním z aspektů, který učinil paralympijské hry Paris 2024 určitě nezapomenutelné.
Bezpečnostní opatření byla všudypřítomná. Stovky ozbrojených policistů nejen v okolí Bercy, policejní vozy blokující hlavní silniční příjezdy ke sportovištím, bezpečnostní rámy u vstupu do každé haly nebo na stadion, to vše jsme museli se sportovci i diváky akceptovat. Nikde jsme nezaznamenali žádnou kritickou situaci, jen občas čekání při vstupu haly. Vše ale proběhlo vždy s úsměvem.
S jakými pocity jste se vrátil do rodné Kutné Hory?
Určitě s pocitem spokojenosti po další úspěšné sezóně. V loňském roce jsem se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit mistrovství světa ani mistrovství Evropy. I tak byla tato sezóna dlouhá. Začala pro mě na konci loňského roku mistrovstvím světa žen do 25 let v thajském Bangkoku, následovala utkání nejvyšší evropské klubové Champions Cup a celosvětová kvalifikace mužů o paralympijské hry ve francouzském Antibes. Díky tomu jsem mohl rozhodovat opravdu špičková utkání, a připravit se tak na paralympijské hry.
Jaký máte další program v rámci parabasketu?
Do konce roku mě čeká již pouze několik utkání české národní ligy, jinak mám jako rozhodčí na mezinárodní scéně volno. Přesto se nudit nebudu. V říjnu organizujeme v Českých Budějovicích ve spolupráci s Českou asociací basketbalu na vozíku vícedenní seminář pro mezinárodní rozhodčí, kde budu vystupovat v pozici jednoho z lektorů. O měsíc později odlétám na seminář instruktorů mezinárodních rozhodčích opět do Bangkoku. A konce ledna 2025 se nám opět rozeběhnou evropské soutěže.
M. Pravdova, foto archiv T. Pajera
