Kutnohorský rodák Tomáš Tvrdík se i v letošním roce jako jediný z Čech kvalifikoval mezi 15 nejlepších závodníků z celého světa a poměřil s nimi síly při Mistrovství světa Hyrox závodu Elitní světové 15tky v Chicagu. V silné konkurenci obsadil 13. místo. V rozhovoru ani ne týden po návratu ze světového šampionátu hodnotí samotný závod, ale i sezonu, plány do budoucna. Počítá s tím, že ani letos nebude chybět na své domácí srdcovce – Dačického 12.
I v letošním roce jste se jako jediný z ČR kvalifikoval mezi 15 nejlepších závodníků z celého světa a poměřil s nimi své síly při závodech Hyrox v Chicagu. Jak náročné bylo probojovat se opět mezi světovou špičku?
Ano, je to tak, nedávno jsem měl tu čest startovat v exkluzivním závodě pouze pro 15 nejlepších Hyrox atletů na světě. Bylo to moje třetí mistrovství světa v této elitní společnosti a probojovat se zpět do absolutní světové špičky bylo zase kus těžší. Tato stále ještě mladá sportovní disciplína je na západ od našich hranic nesmírně populární a není výjimkou, že během prodlouženého víkendu závod dokončí více než 15 tisíc účastníků. Tím pádem se neustále zvyšuje konkurence a zlepšují časy. Například můj letošní rekordní čas 56:03 by ještě 2,5roku zpět byl světovým rekordem 🙂
Která z disciplín vám letos dala nejvíce zabrat?
Tentokrát to bylo nejspíš 100m výpadů s 30kg vakem na ramenou. Ale to bylo z velké části zapříčiněno tím, že je to již před koncem závodu a mně letos závod vůbec nevyšel podle představ. Pravděpodobně se mi nepovedlo srovnat s časovým posunem a zpětně si uvědomuji spoustu maličkostí, které jsem v posledních dnech před závodem mohl udělat lépe. A na této úrovni už bohužel opravdu rozhodují maličkosti. Myslím, že jsem byl připraven určitě lépe než na konečné 13. místo. Hodnotím to pocitově jako 2. nejhorší Hyrox závod mé kariéry. Shodou okolností, ten nejhorší byl také v USA, takže si začínám myslet, že mi to tam prostě nesedí.
Když porovnáte s loňským mistrovstvím světa v Nice – byl závod v Chicagu v něčem jiný?
Ano, všechno bylo zase větší, hezčí, lépe zorganizované a přístup vedení Hyrox k nám elitním závodníkům je také rok od roku na vyšší úrovni. Lepší zázemí, vybavení, dárky od sponzorů atd. Závod jako takový je standardizovaný, takže tam k žádné změně nedošlo. U mě byl závod jiný v tom, jak už jsem zmínil výše, že se mi vůbec nedařilo podle představ, takže to byl tak trochu boj o přežití. Ale neletěl jsem přes půl světa, abych závod vzdal, protože to nejde podle plánu 🙂
Jak hodnotíte letošní sezónu?
Celkové hodnocení sezóny je určitě pozitivní. Přesto, že už nejsem nejmladší (mezi elitní 15tkou jsem byl letos dokonce nejstarší), tak se mi daří stále zlepšovat, a to že jsem byl znovu mezi světovou elitou, je obrovský úspěch. A ten největší úspěch této sezóny bylo určitě 7. místo v závodě Elitní 15tky ve Skotském Glasgow, kde jsem si zároveň zlepšil svůj osobní rekord v Hyroxu na 56 minut a 3 vteřiny.
Jaké máte další plány?
Nyní mám v plánu především si odpočinout po náročné sezóně a někdy po začátku července se pustit do přípravy na tu další. Nejbližšími závody tedy budou jen čistě běžecké závody v rámci Armádní běžecké ligy a v srpnu poté česká obdoba závodu Hyrox a to Bcrossrun, jehož další kolo bude v Plzni. Poté na konci září, případně v říjnu, začnu další sezónu Hyrox v holandském Maastrichtu, nebo německém Hamburku.
Po loňském mistrovství světa v Nice jste si doma zaběhl také závod Dačického 12 v rodné Kutné Hoře: Chystáte se dorazit i na letošní D12?
Závod Dačického 12 je moje domácí srdcovka, takže pokud se nestane nic nepředvídatelného, tak mě na startu určitě uvidíte.
M. Pravdová, foto: archiv T. Tvrdíka
