Výstava Těkání kostí představuje výběr děl Terezy Bartůňkové a Ondřeje Klavíka v site-specific instalaci, jež je propojuje do nových významových vztahů a otevírá dialog mezi oběma autorskými přístupy.
Kombinace samostatně vystavených děl a společných kompozic vytváří novou dynamiku prostoru podkroví katedrály. Instalace reaguje nejen na architekturu a sakrální charakter stavby, ale také na blízkost sedlecké kostnice, která přitahuje mimořádnou pozornost domácích i zahraničních návštěvníků. Fascinace lidskými ostatky, komponovanými do ornamentálních útvarů, v sobě nese nadčasové poselství memento mori, pamatuj na smrt. Prostřednictvím Klavíkových kreseb uhlem na surovém plátně a multimediálních objektů Bartůňkové, jejichž ústředním motivem jsou opracovaná zrcadla, jsou diváci vybízeni k introspekci a konfrontaci s vlastními stíny. V prostoru pod střechou katedrály se mohou návštěvníci ponořit do svého nitra, kde se prostřednictvím odrazů, kresby a prostupujícího šera otevírá prostor pro osobní reflexi. Dialog mezi kresbou, zrcadlením a architekturou vytváří pro tento proces vhodné prostředí.
O autorech
Tereza Bartůňková
Vizuální umělkyně působící v Praze. Ve své interdisciplinární tvorbě se pohybuje mezi audiovizuálním uměním, ilustrací, scénografií, fotografií a světelným či objektovým designem. Vytváří světelné a prostorové kresby, reaguje na zvuk a zkoumá vztahy mezi světlem, tmou a prostorem. Ve svých dílech se zaměřuje na atmosféru, divákovu vlastní imaginaci, tělesnost, emocionalitu a vztah mezi vnitřním a vnějším světem. Inspirují ji přírodní živly, struktury, surové materiály, mytologie i pohádky. Aktuálně se intenzivně věnuje také práci se sklem, která přirozeně rozvíjí její dlouhodobý zájem o světlo a kresbu. Vedle autorské tvorby spolupracuje jako scénografka, světelná designérka a ilustrátorka s českými divadly i experimentálními uměleckými platformami a rozvíjí mezinárodní spolupráce napříč Evropou.
Ondřej Klavík
Vizuální umělec působící v Praze. Ve své tvorbě propojuje kresbu, grafiku, objekt a instalaci. Jeho tvorba vychází z dlouhodobého zájmu o krajinu, paměť a procesy proměny. Prostřednictvím kresby zkoumá vztahy mezi viditelným a skrytým, přítomností a absencí, přičemž se jeho práce často dotýkají témat stopy, mizení a odhalování skrytých vrstev reality. Pracuje převážně v sériích, které nevytvářejí lineární vyprávění, ale síť vztahů mezi motivy a významy. Obrazy zasazuje do prostorových instalací, v nichž jednotlivé práce vstupují do vzájemného dialogu a vytvářejí prostředí určené spíše k pomalému pohybu než k jednorázovému čtení. Jeho tvorba osciluje mezi konkrétností a otevřeností. Charakterizuje ji citlivost k materiálu, důraz na pomalost a soustředěné pozorování.
sedlec.info