Praha – První letošní hříbě divokých koní se 13. března dopoledne narodilo na pastvině v Milovicích. „Je to také první narozený hřebec a první potomek milovického hřebce Northcroft Firestartera. První hříbě, které se v Milovicích narodilo loni v říjnu, bylo počato ještě před příjezdem koní do Čech,“ vysvětluje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.
Ta měla štěstí pozorovat porod na vlastní oči. Hříbě přišlo na svět přesně v 10:55. Klisna Fanny je porodila pod starým bezem. Matka ho po přibližně jedenácti minutách poprvé olízla. „První chvíle po porodu jsou pro matku a potomka klíčové pro navázání vzájemného pevného vztahu,“ podotýká Martina Komárková. V 11:31 se hříbě postavilo poprvé na nohy.
Situaci chvíli na to zdramatizovala samice pratura, která s bučením přiběhla na místo porodu. Klisna znervózněla a obklopena dalšími třemi tetami odběhla z místa. „Hříbě, pouhé dvě minuty po tom, co se poprvé postavilo na nohy, ji bez problému následovalo,“ popisuje Martina Komárková. Tři hodiny poté, co se postavil, si hřebeček poprvé lehl.
Další dramatické chvíle přinesl střet matky hříběte s jednou z dominantních klisen. V okamžiku, kdy si dominantní klisna Hellie vynucovala blízký kontakt, reagovala matka na její chování hrozbami a Hellie po ní začala vykopávat. Pro matku oslabenou porodem i hříbě, které se drželo v její blízkosti, šlo o nebezpečné chvíle.
Situaci krátce na to zklidnil hřebec Northcroft Firestarter, který ve 14:43 poprvé přiběhl ke klisně s hříbětem, doprovázený klisničkou narozenou loni v říjnu. „Oba byli stejně zvědaví. Zatímco hřebec respektoval sklopené uši klisny, a zkoumal svého syna z povzdálí, klisnička zkoušela vyzývat novorozence ke hře. Zatím neúspěšně,“ popisuje Martina Komárková.
Do čtyř hodin po porodu se s novým příchozím seznámilo celé stádo a pomalu se vracelo k zaběhnutým pořádkům. „Tedy k odpolednímu odpočinku proloženému pastvou,“ uzavírá Martina Komárková.
„Jsme rádi, že se divokým koním v Milovicích daří. Pro budoucnost hříbat je nyní důležité, aby se pastvinu podařilo včas rozšířit,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Pro více informací volejte:
Dalibor Dostál +420 606 635 303