Tak jsme se konečně dočkali! Naše skupina jedenácti odvážných žáků a dvou ještě odvážnějších profesorů se sešla na pražském letišti, abychom vyrazili nejprve do Pekingu, a poté do města, kde sídlí partnerská škola Gymnázia Jiřího Ortena, do šestimilionového Jinanu. Poté, co jsme zvládli několikahodinové čekání na letišti v Dubaji, jsme v odpoledních hodinách konečně dosedli na runway pekingského letiště. V husté čínské dopravě následoval přesun do hotelu, který ležel jen kousek od náměstí Nebeského klidu. Následující tři dny jsme strávili návštěvou hlavních pekingských památek, nevynechali jsme Zakázané město, Letní palác a samozřejmě jsme vystoupali i na Velkou čínskou zeď. V neděli ale konečně přišlo to, na co se někteří z nás netrpělivě čekali a někteří se naopak velmi obávali: přesun do Jinanu a ubytování v hostitelských rodinách. Poté, co jsme vzdálenost 500 km překonali díky rychlovlaku jen za hodinu a půl, jsme se konečně potkali s našimi hostitelskými studenty a vedením školy. Seznámení se s „našimi“ Číňany byl moment, kterého se každý asi nejvíce bál, všichni jsme ho ale zvládli a vyrazili jsme s našimi studenty k domovu. Brzy jsme zjistili, že Číňané jsou velmi milí a pozorní hostitelé, kteří pro nás udělali vše, co nám na očích viděli. Jediným problémem tedy byla komunikace, protože výuka angličtiny v Číně není vždy úplně kvalitní a drtivá většina Číňanů neumí více než jen základní fráze. S pomocí moderních technologií jsme se ale nakonec dokázali domluvit a dokonce jsme jeden z večerů strávili všichni společně v restauraci a následně jsme zažili tradiční čínskou zábavu, a to karaoke. V Jinanu jsme vystoupali na Horu tisíce Buddhů, prošli jsme si jak moderní centrum města, tak také starou čtvrť s historickými uličkami, kde jsme nakoupili nejrůznější suvenýry a dali si tradiční oběd. Po čtyřech dnech v Jinanu následovala již jen dlouhá cesta zpět do Prahy přes Dubaj. Tento pobyt nám umožnil náhled do čínské společnosti a seznámil nás s celou řádkou čínských tradic a všichni jsme si celý týden skvěle užili.
Martin Kostelecký