Oprava hřbitovního kostela Všech svatých s kostnicí zahájená v roce 2014, pokročila do další etapy. Po staletích nastal dlouho očekávaný okamžik rozebírání první ze čtyř pyramid z lidských kostí, kterému není možné se při zajištění základů vnitřních pilířů a vnitřním odvlhčení kostnice vyhnout.
„Rozebírání pyramid z lidských ostatků je zatím velkou neznámou, jelikož není zřejmé, jak jsou jednotlivé vrstvy kostí vyskládány a provázány,“ uvedl Petr Cicvárek, vedoucí údržby památek ŘKF Kutná Hora – Sedlec. „Nikdo netuší, co se stane, až pyramidu rozkryjeme. Domníváme se, že kosti ve spodních partiích pyramidy mohou být vlivem vlhkosti poškozeny a může docházet ke ztrátě jejich pevnosti. Je to velká neznámá jak pro restaurátora, tak i pro nás. Předpokládáme, že rozebírání jedné pyramidy potrvá čtyři měsíce,“ řekla Mgr. Radka Krejčí, ředitelka organizační složky farnosti s tím, že práce budou pokračovat za provozu. Návštěvníci tak budou mít jedinečnou příležitost být svědky unikátní záchrany objektu. „Restaurátor Tomáš Král již demontoval barokní dřevěné rámové konstrukce. Prostor bude ohrazen dřevotřískovou příčkou, polepenou bannerem s fotografií pyramidy, ve které budou průhledy dovnitř. Návštěvníci tak budou moci nahlédnout a podívat se na to, jak práce postupují,“ řekla Radka Krejčí. Po rozebrání pyramidy dojde k zajištění statiky pilíře, aby již nedocházelo k dalším nežádoucím posunům, budou obnoveny omítky, štuky a zajištěno odvlhčení a odvětrání podlahy tohoto klenebního pole. Unikátní kosterní výzdoba bude navrácena a vyskládána do původní podoby, kterou ji vtiskl její stavitel na počátku 16. století. Napomoci k tomu by mohl 3D scan kosterní výzdoby, který byl vyhotoven před rozebráním pyramidy, i průběžné snímkování jednotlivých vrstev v průběhu prací. Restaurování kosterní výzdoby patří spolu se statickým zajištěním objektu k nejsložitější etapě záchrany objektu. Restaurátor Tomáš Král již dokončil restaurování závěsné výzdoby, včetně centrálního lustru o váze kolem 150 kg, složeného ze všech druhů lidských kostí. Stav kotevních prvků a veškerých konstrukčních spojů byl již nevyhovující a bylo nutné ho nahradit z bezpečnostních důvodů novým, nerezovým. Při čištění a konzervaci kosterních pozůstatků využívá tradiční technologii, kdy jsou kosti nejprve mechanicky očištěny, poté máčeny (dezinfikovány) ve vápenné vodě a následně pomalu sušeny.
„Dokončeno bylo kompletní odvodnění a odvlhčení kolem objektu. U základů stavby byla po celém obvodu objektu vyzděna větraná přizdívka z betonových cihel. Vzniklá mezera zajišťuje odvětrání základů, které už nebudou tolik trpět vlhkostí,“ vysvětlil Petr Cicvárek. I nadále pokračuje měření náklonu, poklesů a vlhkostních poměrů. „Celá stavba neustále pracuje a vykazuje nepatrné pohyby. Náklon věží od svislice dosahuje 48 centimetrů. Podle dosavadních výsledků z měření nejsou patrny žádné nežádoucí výškové posuny, stavba se dál na západ nenaklání,“ řekl Petr Cicvárek a dodal, že s touto poruchou se už zřejmě potýkali i stavitelé kostela, což lze vyvodit z pohledu na vrchní část věží, na kterých jsou patrné známky pokusu o vyrovnání náklonu.
Odvlhčení objektu, které bylo vázáno na venkovní odtěžení terénů, doprovázel rozsáhlý záchranný archeologický průzkum. Podle odborníků celkový počet odkrytých pohřbů řadí sedlecké pohřebiště mezi největší známé vrcholně středověké nekropole v Čechách. Mimořádnou pozici lokality pak podtrhuje i nález třiceti hromadných hrobů, který je evropským unikátem. „Pohřebiště je významné v celoevropském kontextu vysokým počtem evidovaných hromadných hrobů, které patří epidemii hladomoru z počátku 14. století a velké morové pandemii z let 1348-1352,“ konstatoval Mgr. Filip Velímský Ph. D. z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. Další výzkum, například DNA kosterních ostatků, může pomoci ještě více poodhalit konkrétní osudy vybraných jedinců z dávné historie, nebo potvrdit předpokládané příbuzenské vazby mezi jedinci společně uloženými k poslednímu odpočinku. „Analýzy kosterních ostatků na kontaminaci těžkými kovy by pak mohly přinést další poznatky k zdravotnímu stavu svým způsobem specifické středověké populace horníků a metalurgů z Kutné Hory. Takových doložených případů v Evropě moc není,“ dodal Dr. Velímský. Další archeologický výzkum je očekáván v souvislosti s vnitřním odvlhčením karneru.
„Došli jsme k rozhodnutí, že k dolní kapli v podzemí přistavíme nově vybudované prostory, které budou sloužit pro prodej suvenýrů, případnou expozici a jako technické zázemí pro průvodce. Tato změna by měla pomoci provozním podmínkám v kostnici. Zádveří, které slouží jako vstup do památky, je vzhledem k návštěvnosti trvale přetíženo. Na jedné straně zádveří prodáváme vstupenky a na druhé suvenýry. Stává se často, že návštěvníci nemohou ani dovnitř, ani ven a vytváří se dlouhé fronty v prostorách hřbitova. Do budoucna budou vstup a výstup z památky rozděleny,“ konstatovala Radka Krejčí. Od prosince bude zahájen prodej vstupenek do obou sedleckých památek v infocentru, kde po rekonstrukci vznikly tři nové pokladny.
ŘKF Kutná Hora – Sedlec pokračuje v úsilí o obnovu kostela Všech svatých s kostnicí v Kutné Hoře již od roku 2014. Do současné doby si záchrana objektu vyžádala investici 37 milionů korun. Jediným investorem je farnost, která práce provádí bez použití dotací. „Našim cílem je vrátit místu pietní charakter a uchovat tuto unikátní památku pro další generace,“ Dodala Radka Krejčí. –M. Pravdová-
