V katovické galerii Szyb Wilson právě probíhá 6. ročník Art Naive Festivalu, který bude ukončen v polovině srpna 2013. Jedním z šestačtyřiceti oslovených a přizvaných umělců je i kutnohorský malíř Jan Skorka, který jako jediný vybranými obrazy reprezentuje Českou republiku. ………………………………………………………….
K účasti na šestém ročníku Art Naive Festivalu v polských Katowicích vyzvali pořadatelé čtyřicet šest umělců z celého světa. Jedním z oslovených a přizvaných umělců je i kutnohorský malíř Jan Skorka, který jako jediný reprezentuje Českou republiku vybranými obrazy ze svojí tvorby.
Slavnostní vernisáž zahajovala úvodním slovem ředitelka Szyb Wilson galerie Monika Paca společně s kurátorem celé akce a mecenášem Jacquem Dubois, za účasti zástupců známých galerií z evropských i zámořských krajin. Festival potrvá do středy 14. srpna.
(tz)
Jan Skorka /*1966/
Narodil jsem se uprostřed žhavého léta 1966 na slovensko – maďarském pomezí v městečku Levice. Malbě, kresbě a všemu, co spojeno jest s uměním, se věnuji od patnácti let. Dle očitých svědků a již nedoložitelných důkazů, však již krátce po uzření hmotného světa, jal jsem se sápati po tužce, štětci i po všem, co stopu na papíře zanechávalo. Též jsem se záhy naučil tajně opouštět postýlku do blízkého okolí, kde bílé plochy byly pro mne magnetem a výzvou k nelibosti všech. Láska k umělecké tvorbě a vrozený optimismus mi pomáhaly překonat nemálo dramatických okamžiků v životě. Vůně barev, terpentýnu, bílého plátna, to byly a jsou pilíře mého žití. Všeho toho jsem si užil dostatečně, a byť na tachometru života mám natočeno mnoho let zkušeností, přesto vždy rád hledám a ještě raději nacházím. Jsem hedonik, filosof a milovník krásy a neobyčejnosti – důkazem jest nádherná žena, jenž mi poskytla čest být její manželem a která mi hlubokým zdrojem inspirace a chuti k životu je.
Mojí tvorbu bylo dost obtížně definovat, neboť zpočátku neměla pevné mantinely. Každé životní období si žádalo svůj výrazový prostředek, což do mé práce vnášelo jistou nesourodost a nejednotnost ve formě, stylu i obsahu. Až po mnoha letech hledání se stmelujícím prvkem v mých obrazech stal žánrový motiv – jakési zrcadla života s notnou dávkou satiry a špetkou ironie. I v samotném stylu a předmětu panovala v mých obrazech jistá dualita, která občas přetrvává dodnes – část tvorby překypuje dynamikou, výrazným koloritem a bohatou fantazií.
Osobitou kapitolou v mé tvorbě je portrétní a figurální tvorba – zde záměrem mým není nic menšího než složit poklonu klasickému, poctivému uměleckému řemeslu a která hlavně též mým zdrojem obživy jest.
Věnuji se olejomalbě, kresbě, grafice a částečně sochařině. Svoji uměleckou stopu jsem prostřednictvím obrazů zanechal na mnoha místech a byla li hluboká, to ponechám soudu konzumentů. Snad každý vždy našel v tom kterém mém díle jakýsi kousek příběhu . . .
.