Během letošního vegetačního klidu bylo v Kutné Hoře pokáceno 32 stromů na pozemních ve vlastnictví města, v náhradní výsadbě je jich každoročně vysazeno kolem 35. Jaká jsou vlastně pravidla při povolování kácení stromů? Konečné rozhodnutí je vždy na odboru životního prostředí. Rozdíl je pouze v podání žádosti. V případě, že je strom na městském pozemku, žádost je podávána odboru životního prostředí prostřednictvím technického oddělení. Na ostatních pozemcích ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob si žadatelé o pokácení stromu podávají žádosti sami přímo na odboru životního prostředí.
„Povolení kácení stromu je celkem složitý proces,“ uvedla 16. dubna Andrea Bodišová, vedoucí technického oddělení odboru investic a navázal? . Protože Kutná Hora spadá do památkové zóny a rezervace, k jednotlivým případům je nutné závazné stanovisko odboru památkové péče, pracovníků NPÚ a poté o stanovisko žádají odbor životního prostředí,“ vysvětlila Andrea Bodišová. Každý strom je povinně posuzován individuálně podle jeho zdravotního stavu a umístění. „Stává se totiž i to, že někteří občané by chtěli pokácet strom jen proto, že z něj padá listí. Můžeme se domluvit na prořezu, zkrácení, redukci. Někdy stačí strom odborně ořezat, aby se předešlo kácení,“ doplnil Milan Šesták, referent technického oddělení.
Rozhodnutím odboru životního prostředí je povoleno kácení a je uložena náhradní výsadba, která musí být zajištěna do stanového termínu na předem dohodnuté místo. Avšak nikoli vždy lze strom vrátit na původní stanoviště. „V nejbližší době bude vysazeno 31 nových stromů podél Vrchlice náhradou za ty, které musely ustoupit cyklostezce,“ podotkl Milan Šesták.
V případě stromu na soukromém pozemku jedná jeho vlastník pouze s odborem životního prostředí, technické oddělení MěÚ Kutná Hora není účastníkem řízení. „Proto jsme například o kácení vrby na pozemku Agile vůbec nevěděli, stejně jako o tom nebylo informováno vedení města,“ doplnila Andrea Bodišová.
Povolení není nutné ke kácení ovocných dřevin rostoucích na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako zahrada nebo zastavěné plocha a nádvoří. „Není nutné také pro veškeré dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo pro zapojené porosty dřevin, jestliže celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 metrů čtverečních,“ upřesnila Adéla Jiránková, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny odboru životního prostředí, a dodala, že pro možnost pokácení dřevin o obvodu kmene větším než 80 cm nebo zapojených porostů o ploše nad 40 m2 je nezbytné povolení orgánu ochranu přírody (místního obecního úřadu). „V městě Kutné Hoře vykonává tuto státní správu odbor životního prostředí. O povolení ke kácení mimo lesní zeleně žádá zpravidla vlastník pozemku, na kterém předmětná dřevina roste. Kdyby dřevina nebyla v majetku žadatele, musí vlastník dřeviny udělit žadateli souhlas s jejím případným pokácením. To znamená, že v případě žádosti o pokácení dřeviny rostoucí na pozemku ve vlastnictví města Kutné Hory je nezbytné nejprve opatřit souhlas vlastníka pozemku, tedy technické oddělení odboru investic. V případě, že technické oddělení uzná podnět ke kácení dřeviny za odůvodněný, podá odboru životního prostředí žádost o povolení kácení v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny.“
Účastníky správního řízení o povolení kácení dřevin jsou žadatel a vlastníci dřeviny, případně spolek přihlášený do těchto řízení.
Monika Pravdová
Odbor životního prostředí informuje:
Povolování kácení dřevin rostoucích mimo les
Povolování kácení dřevin rostoucích mimo les je upravováno především zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon) a vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (dále jen vyhláška). Dle zákona je dřevina rostoucí mimo les charakterizována jako „strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond“.
Dle § 7 odst. 1 zákona, jsou veškeré dřeviny ve všech svých částech chráněny před poškozováním a ničením. Ořezy či prořezy korun stromů povolení orgánu ochrany přírody nepodléhají. Při ořezech dřevin je však nezbytné respektovat jejich přirozený habitus (tvar koruny) a postupovat při řezech tak, aby nedošlo k jejich poškození. Ke kácení dřevin je však již často nezbytné obstarat si povolení k jejich pokácení, které vydává místně příslušný orgán ochrany přírody (místní obecní úřad, ve městě Kutná Hora vykonává tuto státní správu odbor životního prostředí).
Dle vyhlášky se povolení ke kácení dřevin nevyžaduje například v případech kdy:
- obvod kmene stromu je menší jak 80 cm, měřeno ve výšce 130 cm nad zemí
- celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2
- ovocné dřeviny, které rostou na pozemcích v zastavěném území, evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří
U dřevin jejichž obvod kmene je ve 130 cm nad zemí větší jak 80 cm nebo u zapojených porostů o ploše nad 40 m2 je tedy nezbytné podat žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les. O povolení ke kácení mimolesní zeleně žádá zpravidla vlastník pozemku, ze kterého předmětná dřevina roste. Povolení ke kácení dřevin si musí opatřit fyzické i právnické osoby. Pokud by dřevina nebyla v majetku žadatele, musí vlastník dřeviny udělit žadateli písemný souhlas s jejím případným pokácením. V případě žádosti o pokácení dřeviny rostoucí na pozemku ve vlastnictví Města Kutné Hory je nezbytné nejprve opatřit souhlas vlastníka pozemku (technické oddělení odboru investic). V případě, že technické oddělení uzná podnět ke kácení dřeviny za odůvodněný, podá žádost o povolení kácení odboru životního prostředí.
Vzhledem ke skutečnosti, že se téměř celé město Kutná Hora nachází v městské památkové rezervaci a v jejím ochranném pásmu, je v případě kácení dřevin na veřejném prostranství (neoplocené pozemky) v této rezervaci a jejím ochranném pásmu podat žádost o povolení kácení dřevin i orgánu státní památkové péče, podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Závazné stanovisko vydané odborem památkové péče je nezbytným podkladem pro vydání rozhodnutí orgánem ochrany přírody.
O udělení povolení ke kácení dřevin se rozhoduje ve správním řízení. K těmto správním řízením jsou ze zákona za daných podmínek oprávněna přihlásit se občanská sdružení, která mohou kácení připomínkovat. Povolení lze dle § 8, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny „vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin“. Při povolování kácení dřevin orgán ochrany přírody vychází z veškerých jemu doložených a dostupných podkladů, kterými bývá například odůvodnění žadatele, připomínky dalších účastníků řízení, závazné stanovisko orgánu státní památkové péče, fotografické důkazy, znalecké posudky, vlastní poznatky z ohledání místa apod. Kácení dřevin se provádí zpravidla v období vegetačního klidu, tj. dle vyhlášky období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.
Dle § 9 odst. 1 zákona orgán ochrany přírody ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin ukládá žadateli provedení přiměřené náhradní výsadby tak, aby byla kompenzována ekologická újma vzniklá pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, maximálně však na dobu pěti let.
Formulář se žádostí o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les je ke stažení na stránkách Městského úřadu Kutná Hora, Odbor životního prostředí pod záložkou „Formuláře“ – formulář č. 7, pod ochranou přírody a krajiny. Odkaz: https://mu.kutnahora.cz/mu/formulare-8
Kristýna Kosová, referent oddělení ochrany přírody odboru životního prostředí MěÚ Kutná Hora