Město Kutná Hora má zpracovanou analýzu Smart city, která se věnuje hned několika tematickým oblastem. Na základě výstupů z analýzy Smart city schválilo zastupitelstvo koncem loňského roku vytvoření pracovní pozice Smart city manažera. Vítězem výběrového řízení se stal inženýr Jaroslav Kacer. Ve čtvrtek 13. května se setkal s jednotlivými vedoucími odboru městského úřadu, aby jim představil své vize o možné spolupráci. Jaroslava Kacera jsme požádali o krátký rozhovor.
Můžete v úvodu představit své předchozí zkušenosti v oblasti Smart Cities?
Dva a půl roku, v letech 2016 až 2018, jsem působil na pozici náměstka primátora města Brna, který byl zodpovědný za Smart City strategii, digitalizaci a elektronizaci úřadu. Stál jsem u zavedení Brno iD, která v sobě má funkce elektronické identity, e-shopu jednotlivých městských služeb, řešení chytré čtvrti Špitálka, datového portálu a mnoha dalších. Smart citie problematiku řeším v současné době i pro dvě slovenské samosprávy, a to Žilinu a Trnavský kraj. Jsem spolurealizátorem Ubis Smart City Fair veletrhu, který je zaměřen na tuto problematiku.
Jaká bude vaše úloha v Kutné Hoře?
V Kutné Hoře bych se měl stát spolutvůrcem takzvaného chytrého města, pomoci s problematikou a implementací principů a zkušeností Smart Cities. Být spíše konzultantem a koučem, který pomůže tyto věci nastavit a společně se všemi složkami města zrealizovat. Mým cílem je předat své dosavadní zkušenosti, dopomoci dalšímu vzdělání současných zaměstnanců, abyste v horizontu několika let takového člověka, jako jsem já, už nepotřebovali. Jak jsem řekl při setkání s vedoucími jednotlivých odborů, celý tento proces je o spoluvytváření. Je potřeba, aby si tuto proměnu vzal úřad a všechny složky za své. Díky tomu, že nebudu zasažen provozní slepotou, jsem schopný některé věci posunout dál. Budu úzce spolupracovat s místostarostou Vítem Šnajdrem, který má tuto problematiku ve své gesci, a tajemníkem úřadu Martinem Suchánkem. Tyto procesy zasáhnou všechny odbory a organizace zřizované městem. S celým vedením města tzv. řídícím boardem, se osobně budeme potkávat minimálně jednou za dva měsíce nebo čtvrt roku.
Kde je potřeba začít? Které kroky jsou aktuálně potřeba?
Nejdříve se potřebuji seznámit s kompletním chodem úřadu, jeho agendami. Jako první přijde na řadu analytická dotazníková fáze, abych zjistit, co mají jednotlivé odbory ve své gesci a jaké nástroje využívají. Proces jsem rozdělil do tří klíčových priorit. První je otevřená radnice a dostupné služby. To znamená nalezení a optimalizace jednotlivých procesů zajištění digitalizace tak, aby si lidé mohli co nejvíce věcí vyřídit z pohodlí domova, ale aby však stále existovala možnost si na dané místo i dojít. Samozřejmostí je zapojení veřejnosti do tohoto procesu formou participace a komunikace. Myslím, že Kutná Hora má obrovský potenciál. Druhou klíčovou rolí je prosperita, cestovní ruch. Mám už nějaké nápady, které bych rád rozpracoval. Propojit světy historie a moderních technologií. Je dobré se inspirovat dobrými zkušenostmi ze zahraničí. Třetím pilířem je prostředí a kvalita života. Zde patří zkvalitňování veřejného prostředí, řešení opatření ke změně klimatu a součástí je i řešení dopravy, seznámím se s dopravním generelem. První dojem, který vnímám, je neuspořádané parkování v centru.
Jak dlouhodobý je to podle vás proces, aby se Kutná Hora stala skutečně Smart city…?
Je to spíše na vedení města a jeho obyvatelích, kam by město mělo dojít a jak by mělo ideálně fungovat. Není to o tom, nakoupit drahá řešení nebo mít dvacet různých aplikací, které mezi sebou nebudou komunikovat. Smart je to, že budeme hledat cestu, jejímž cílem je zlepšení služeb nejen pro občany, návštěvníky města, ale i zaměstnance úřadu a všech složek.
Monika Pravdová