Vernisáž výstavy obrazů Dominika Běhala s názvem THE EIGHTH STORY OF THE FIFTH DAY se konala v pátek 12. listopadu v Galerii Felixe Jeneweina města Kutné Hory v 1. patře Domu U havířů v Šultysově ulici v Kutné Hoře. Úvodního slova při vernisáži se ujal a autora představil Aleš Rezler, ředitel galerie. Výstava potrvá do 31. prosince. Otevřena je denně od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin (mimo Štědrý den a Boží hod).
red, foto: Petr Procházka, Jiří Plavec
DOMINIK BĚHAL . The eight story of the fifth day malba . paintings
Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory Dům U havířů – 1.patro, Šultysova 154
12.11.-31.12.2021
Malíř Dominik Běhal studoval v letech 2004-2008 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti obor malby. V letech 2009-2015 navazuje na studia malby v ateliéru prof. Michaela Rittsteina na pražské Akademii výtvarného umění. Během studií se soustřeďuje na krajinu, nepracuje s ní ovšem jako s objektem senzualismu, využívá ji jako prostor, který se překlápí v časových rovinách mezi minulostí a současností. Používá různé malířské techniky, které umožňují navození historického vizuálního dojmu, takového, jaký známe ze starých litografií nebo fotografií. Kombinuje suchý pastel s malbou akrylem. Pracuje s nejrůznějším historickým materiálem. Díky tomu začal také experimentovat s freskovou malbou, tj. malbou pigmenty do vlhké omítky. Tato technologie známá z historické architektury, interiérů sakrálních a profánních, umožňuje postup v práci pouze v dílčích úsecích. Malba je možná vždy jen do čerstvé vlhké omítky, jen pak se pigmenty spojí trvale s podkladem. To, co staří mistři fresek zakrývali, nesouvislost malby a úsekovitost, Běhal naopak využívá jako zvláštní prvek a jeho malby pak připomínají koláž. Osvojil si také díky zkušenosti s freskovou malbou zvláštní strukturu malby, se kterou se na jeho obrazech setkáváme. Nyní ale už to není pigment na omítce, ale akryl na plátně. Plátno také umožňuje výraznější barevnost než zastřená sražená škála u fresca i když ta je právě nositelem historického dojmu. Jiným takovým prvkem je kromě formálního i složka obsahová. Běhal nemaluje jen historické prostory zaplněné architektonickými segmenty antickými, renesančními nebo barokními, pracuje především s figurou, vybírá si výjevy připomínající starozákonní biblickou (Eve, 2021; The sower, 2021) a mytologickou tématiku (Golden Palm, 2021). Příběhy jeho obrazů dostávají další významy díky názvům děl a posouvají je k jiným smyslům (např. serpent bearer – nosič hadů, moon – měsíc, survivors – přeživší, the eight story of the fifth day – osmý příběh pátého dne, bathers – koupající se, the abduction – únos, the sower – rozsévač). Zmiňovali jsme kolážovité dělení plochy obrazu (Fight, 2020; The bathers, 2021), jeho dalším významem je bezesporu asociace s animovaným filmem, jako by se všechny možnosti vnímání obrazu dále množily a stával se čímsi polyfunkčním a dílem se zcela jinou autonomií. Umělecké a kulturní odkazy historie jsou zdá se nevyčerpatelnou inspirací pro současné i budoucí generace. Kulturní vývoj, estetické vzory a modely prakticky všech epoch mají stálou komunikační schopnost na kterou navazujeme dodnes. Malba Dominika Běhala je charakterizována příklonem k historismu a zkoumáním aktualizovaných záznamů času. Přesto jakkoliv se spojuje s minulostí je samozřejmě malbou současnou, současný je nejen její autor, ale i jeho vnímání obrazu a evidentní změny s jakými pracuje s vědomím historické zkušenosti a jak se mu překvapivě daří posouvat hranice média malby do jiných rozměrů. Běhalova malířská díla se začala brzy od roku 2009 objevovat na vícero samostatných i společných výstavách mladé tvorby – v Praze, Vídni, Benešově, Kroměříži, Uherském Hradišti, aj. dnes je Dominik Běhal členem významného pražského uskupení Studio Prám, které sdružuje celkem dvanáct mladých umělců – malířů, sochařů, designérů, absolventů pražské AVU a UMPRUM, poskytuje jim společnou výstavní a prezentační platformu, společné ateliéry, nabízí rezidenční prostory zahraničním umělcům v rekonstruovaném industriálním objektu bývalé prádelny v Praze Vysočanech a patří k důležitým kulturním pražským centrům, které pracují s veřejností.
Aleš Rezler, listopad 2021
